Noc

Tuhle báseň jsem napsal tak zhruba před rokem a půl. S odstupem času se mi zdá zlá. Nemyslím teď špatná, ale skutečně z ní cítím zlo. Jsem rád že takové básně už nepíšu. Příjemné čtení :)

Ta bytost bez bázně naopak bázeň vzbuzující ta nekonečná temnota od obzoru k obzoru všudypřítomná všepronikající do nejzazších koutů tvojí duše každičkým pórem, každou skulinkou najde si cestu a pohltí tě dá si tě k večeři jako zákusek nemáš šanci uniknout Co můžeš...? můžeš ji přijmout takovou jaká ve skutečnosti, ač se to nezdá, takovou jaká je a když ji přijmeš když jsi její součástí když poznáš její podstatu tak děsivou a zároveň krásnou nechceš ji ráno opustit jsi jí a ona tebou jste jedna bytost jedno tělo nejsi už ty teď existujete spojeni poutem které nelze roztrhnout poutem svazujícím tvé lidství avšak dávajícím volnost dosud nepoznanou ten pocit je nový, tak jiný než ty dřívější svoboda byla jen bezvýznamné slovo až do této chvíle do chvíle kdy jsi pochopil, že nestačí to vidět musíš to prožít hleď si svého, říkali svůj svět si ovládej a do našeho nos nestrkej říkali také že jsem blázen ať si teď jejich svět patří mě mám je v hrsti a co reknete teď pánové kdo z vás má dost odvahy nikdo! klaníte se k zemi jako slunečnice, když jim zajde jejich modla prosíte o smilování božstvem mě nazýváte ne, vy nevíte nic o božstvech o těch, kteří neznají city o tvorech bez formy o čistých myšlenkách nejsem bohem tím méně vám jste jak prach u cesty po které kráčím jste míň než zrnko písku v poušti než kamínek v řece neznám vás a přece jste tak průhlední svým tělem teď pokrývám polovinu světa polovina lidí je mnou ta druhá patří mému bratříčkovi říkají mu den, hloupí neví že jeho pravé jméno je nevyslovitelné znám ho jen já a on dvě vlaštovky na nebi dva ostrůvky v moři ach kdy tě zase uvidím, bratře kdy najdu k tobě směr kdy sejdem se zas já vím vím že čas jestě nenadešel zoufám si nad tvou ztrátou nad tím prohnaným stvořitelem který nás rozdělil navěky? prokleté lidstvo jen pro ně zničil naše štěstí ať zhynou jsou jich miliardy tolik myslí tolik hlupáků co neví nic několik z nich znám osobně ti nemnozí co jsou již mou součástí ti mohou změnit běh dějin mohou nás zase spojit bratře bratře už brzy uskutečním náš plán brzy, brzy....

---