Pozor na terorismus. Zvláště ve škole

Terorismus patří v současné době k největším hrozbám vyspělých civilizací. Lidé prahnoucí po násilí zakládají nejrůznější skupiny s nejrůznějšími názvy a nejrůznějším stylem „boje“.

Sukují tkaničky, mění zubní pasty za krémy na cokoliv, vyndávají baterky z dálkových ovladačů na televizi nebo přepadávají kamiony vezoucí plechovky s pivem, aby je protřepali, a poté je vrací zpět s vědomím, že po otevření někomu nejspíš jemně navlhne tvář. Jednoduše zavrženíhodná činnost.

Vůbec nejúděsnější představa je, že se terorismus naplno dostane například do školství. Detektiv Marek Čudla by mohl povídat. Kvůli nutnému udržení své anonymity byl však ochotný o zkušenostech vyprávět pouze pod iniciály M. Č.
Žádný problém.

Tedy M. Č. patřil k protiteroristické jednotce chránící před ataky, které měly omezit touhu českých dětí po vzdělání. Útočníci se podle něj vyznačovali zahalenou hlavou, aby jim nebylo vidět do obličeje, a stejně zahalenými chodidly, aby nebylo vidět, že nemají na pedikérku.

Stejně tak lze v policejních análech najít část popisu, jež uvádí, že školní teroristé mají převrácený biorytmus. Ve dne spí a v noci rvou psům do tlam vypracované domácí práce. Kvůli nim vlastně vznikla věta: „Omlouvám se, pane učiteli, ale úkol mi sežral pes.“

Učitelskej samozřejmě nevěří, a tak postupně nastává pnutí mezi pedagogem a žákem a žákem a jeho psem. Zvláště musel-li ten spolknout algebraické výpočty či referát o výpravě Lajky do vesmíru.

M. Č. v rozhovoru dále uvedl, že teroristé dokážou vytvořit dusno také mezi samotným osazenstvem sborovny. Nejednou se stalo, že zalepenými okny zamezili pravidelnému větrání, jak stojí ve školním řádu. Neštítí se ovšem ani podlých úskoků, kvůli nimž na sebe cení zuby učitelé, již se jinak nebrání zamknutí v biologickém kabinetu. Prý kvůli ověření praxe.

Příklad za všechny. Jedna z angličtinářek si domů odnesla písemky, v nichž žáci překládali český text do jazyka Shakespearova. Když je druhého dne opravovala, nevěřícně kroutila hlavou natolik silně, že se jí na krku udělal závit. Někdo totiž přes noc všechny texty z angličtiny přeložil do vietnamštiny.

Několik následujících týdnů pak podezřívala tělocvikáře, který ji předvečer té osudné noci pozval na gyros do asijského bistra. Vůbec jí nechutnal. Nakonec je protiteroristická jednotka oba našla zamotané v žebřinách jako vánočku.

Od té doby rodiče na třídních schůzkách slýchají, aby v případě nalezení části sešitu v psím exkrementu okamžitě kontaktovali tajnou službu. Číslo ovšem nikdo nezná. Je tajné.