Malá

vyřezáváš zkrvavené metry z levného koberce

za zády ti smrká ta

z tebe, co se na smrt polekala té spoušti

 

a ty dál pucuješ zasmrádlé plotýnky a

zametáš cukrové peřeje pod kuchyňskou linkou

až si na chvíli musíš představit synovy jablkové tváře

aby ses z toho bolavého kleku vůbec

dokázala narovnat

a pak zase

otevíráš oči

- dát to tady do pořádku, aspoň tady

 

věcně hledáš sako, ve kterém jste se

vedli při promoci

- dívá se na tebe svým slavnostním, usměvavým knírkem

 

a ty děláš mapy malými dlaněmi

se stejně divně vyklenutým palcem:

po knihách, které jste spolu kdysi

regenerovali ze chřtánu sběrných surovin

otlučených emgetonkách

levné keramice, která netečně postává na hanbě lidovkových regálů

po místech, kde tušíš

že se možná odloupla jeho pihovatá tvář

od jediné sněhobílé vločky

kterou v těch závějích už

nikdy nenajdeš

---