Pro Tebe

I takový může být život ...

 

 

Pro Tebe  …

 

 

to mne vždy lákalo

ztratit se v té periférii rozbitých oken

 

 

a opuštěných domů

popraskaných komínů

odpadů vedoucích do dvorků

… tady jsem se probouzel

ve vybrakovaných garážích

s tvým stehnem na břichu

                                    ještě zpitý do němoty

tvým výkřikem posledního orgasmu

ve kterém jsem se ztrácel

jako Sněhurka v pohádkovém lese

v něčem co nejde vyslovit

                                    ani hladem minulých dní a hodin

 

 

… tady jsem tě miloval

v naší společné špíně

v závrati svobody bez peněz

bez složenek a divokých úroků

ve sněhu i v dešti

ve slunci co se koupalo

v zrcadlící řece do které ses chodila

mýt když bylo teplo

do té opuštěné tůně pod mostem

aby nikdo neviděl co patřilo jen

                                      mým očím

hledících na tebe jako na anděla

co mi Bůh poslal na zem

abych ještě chvíli žil a poznával

o co všechno jsem vlastně přišel …

 

 

byl jsem bezdomovec

nemající vůbec nic

pouze svého Boha a tvé pohlaví

tvou divokou lásku

vyšroubovanou až do oblak

                                    na náspech vedle kolejí

kdy si na nás ukazovali lidi

jak jsme přežívali

na perifériích plných odpadků

v nějaké divné euforii

že se to jednou změní

a my budeme žít jako obyčejní lidi

s jejich starostmi a vládami

co myslí pouze na své kapsy

jak zvyšovat daně a úroky

                                       pro chudáky co už nemají co do huby

 

 

… miloval jsem tě v podloubí sklepů

a opuštěných hospod

v domech co hrozily spadnutím

pod střechami zbavenými plechu

krytiny a závrati že při orgasmu

na nás spadne půlnoční nebe

                                       a já z té bolesti vyvrcholím

každým svým slovem

co jsem psal pro tebe a pro ty příští

do básní mezi nocí a dnem

z hladu a touhy po tobě

když jsi byla někde jinde

někde kde já nesměl vstoupit …

 

ani Bůh …

ani anděl …

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

---