Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRáno jako vždycky
Autor
G.J.SEGE
Ráno jako vždycky.
Čumím. Teď jsem vylezl z postele. Já nevím proč, ale každé ráno "vstávám z mrtvejch".
Sedím hodinu u kafe a zírám. Je jedno na co. Hlavně, že čumím. Teď zrovna do počítače. Jak to některý lidi dělají, že ráno vyskočí z postele jako rybičky a jsou okamžitě aktivní? Jsem už v důchodu, tak se to dá zvládnout. Byly ale doby, že jsem dojížděl dvacet kilometrů do práce a dělal od šesti ráno. Vstával jsem v půl čtvrté ráno. Pokaždé jsem si připadal jako debil. A nejen připadal. Když se mě šéf po ránu na něco ptal, tak si musel o mně myslet, že jsem idiot. A když na jaře přehodili na letní, to byly pro mne pohroma.
Zase ho máme tady. Koho, co? No přece letní čas. Na konci března. Pro lidi jako jsem já je to úplná pohroma.
CO VY NA TO?
12 názorů
Co vy na to? No, co se dá říct na takové "ráno jako vždycky"? Že to znám. Že to pravděpodobně známe všichni. Jediné, co mě na tomhle textu zaujalo, je to, že mu říkáš fejeton...
Kafe je důležitý, ale já jako i mnoho jiných to doplňuju cigárem. Víte jak se to říká: Život není peříčko, ale cigárko je cigárko.
Letní čas mi nikdy nevadil, ale považuji ho za nehoráznou pitomost. Je neuvěřitelné, že se od něj neupustí, praktický význam nemá a přináší jen škody.
Vypadat blbě nevadí, hlavně aby to kafe chutnalo.
Marcela.K.
05. 03. 2014:-)) tobě to může být přece jedno, ty na mě neuvidíš. Sednu si do zahrady na terasu a budu čumět do zeleně :-)
Marcela.K.
05. 03. 2014Na to se těším, až budu v důchodu a budu moci poránu sedět u kafe a "čumět" :-) A je mi úplně jedno, jak u toho budu vypadat ....
já su schopná hodinu sedět u kafe, vypít ho a usnout - bez ohledu na denní či noční dobu
když musím vstát, vstanu kdykoli a vstávám i pravidelně, ale moc nerada
dřív mi ta změna času nevadila, ale poslední rok nebo dva mě drtí
já su schopná hodinu sedět u kafe, vypít ho a usnout - bez ohledu na denní či noční dobu
když musím vstát, vstanu kdykoli a vstávám i pravidelně, ale moc nerada
dřív mi ta změna času nevadila, ale poslední rok nebo dva mě drtí