Prostitutka

Blíží se letní slunovrat

a paprsčitý den,

jakoby zametal neprůsvitnou noc

stále víc pod koberec.

 

Ale odpad se nikdy neukryje!

Přemýšlím ve chvíli,

kdy poznávám špinavý

obličej ženy,

na níž jakoby doléhalo nutkavé

blouznění očistit se.

 

Možná žumpa lidství,

nebo podčlověk… Pomyslel bych si,

ještě před krátkým okamžikem,

ale podíval jsem se pořádně

na její líc,

kde se vysrážela síla jako se

vysrážívá pot

na akrobatově čele.

 

A pak jsem sklouzl…  - pronikl do rubu!

K upřímnému studu a slabosti,

co mi odkrývají jiného člověka.

 - Člověka jako jsem já sám.

Tak křehkého

a tak zranitelného, že v sevření

okolního světa

se pod fosilní přetvářkou skrývá

jen neutišitelná bolest.

---