Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHvězdy
28. 02. 2002
1
0
1484
Autor
Orio
Okraje stolu ,co za války se stavěl
mi vryly v bok snad tisíc rýh.
Shrben si píšu do notýsku pravdu,
pravdu o rýhách v bocích mých.
Sedadlo židle, co židům jsem jí vzal
vrže pod tíhou mých křivd a ran.
Starý jsem bez svalů, kostí, šlach,
kolik že spatřím ještě rán.
Almara v pokoji dárek od vůdce
zapáchá krví a potem lidí.
Umírám sám a sám jsem žil,
věříte že i vrah se stydí?
Já vídám hvězdy ve snech svých
nejsou však jasné z oblohy.
Bodá mne u srdce každou noc
šest cípů žlučí nasáklých.
Tož první sloka se mi zdá být skvělá. V té druhé se Ti nějak vytrácí rým. Nevím jak to popsat, ale při čtení je prostě dost nevýrazný.
Třetí sloka se mi též zdá být trochu podivná, neboť ta almara může řekněme vyzařovat určitý dotyk. Ten výraz "zapáchá" a s ním spojená návaznost malinko nesedí. Ale není to nikterak moc neboj.
Co se řtvrté sloky týče, ta malinko odvádí pozornost, neboť jsi zde zvolil jiný druh rýmu a to čtenáře rozhodí.
Tož si ale stejně Ťápnu, protože to rozhodně není nikterak hrozná báseň.
Děkuji Ti za ní,
Funda
Jako báseň je to dobrý, významový obsah je zpytování svědomí. Co na to říct....
Mozarte, z tvého vyjádření by se dal udělat závěr, že autor sice stojí o kritku, ale dílo za to nestojí. Pokud se tedy dá "nic moc..." považovat za kritiku.
poslední sloka je vcelku povedená...zbytek je takovej profláklej, výrazivem...nevím, moc to na mne nezapůsobilo..
Asi máte pravdu, musím ale to dílko omluvit, bylo psáno samoúčelně, rychle, bez hlubšího zamyšlení. Je to jen takovej pokus. Dík za váš čas a kritiky.