Koulelo se, koulelo... - fejeton

   Jauvelec! Au, au, au! Do prkýnka! Do...píp, píp, píp! Tak to už je dnes po druhé! Opět se v drážce bůhví odkud vynořila do té doby neviditelná koule (tentokrát číslo 8) a důrazně mi stiskla prsty právě ve chvíli, kdy jsem osahával její kamarádku, desítku. Další modrý nehet, ach jo! Já věděl, že kuželky (opravuji - bowling), nebudou nic pro mě. Ale mí sportovní kamarádi jsou tvorové soutěživí a kvůli partě je nutné se občas obětovat.

   Na první pohled vlastně nic složitého - vetknout do koule tři prsty, nápřah, zápřah, po pár krocích švih a série pohybů zakončit elegantním klouzavým telemarkem. První pohled většinou klame. Naťuklý prostředníček s ukazovákem začaly zvolna otékat, takže hru bylo třeba zahájit co nejrychleji, aby postižené oudy byly ještě schopny vměstnat se do koulových dírek. Šel jsem na věc. Hoplá! Hm… Kuželky zůstaly klidně stát, jelikož špatně vržená koule zcela neškodně odrachotila kamsi do zákulisí. Kvůli srovnání mířidel jsem rychle objednal silný alkoholický nápoj. Konzumace mě připravila o dech a oči se usídlily na šťopkách. Opět na řadě! Vstřebaný alkohol už stačil dodat nezbytnou kuráž a sebevědomí - teď nebo nikdy! Vrhnul jsem opravdu ze všech sil. Skácely se tři kuželky. 300% nárůst úspěšnosti! Čas na oslavu. Poručil jsem další láhev. Po čase jsem snad příliš hlasitými, leč vtipně zasvěcenými komentáři začal rozleptávat psychiku protihráčů. Znervózněli, srábkové. V následujícím kole jsem si už jednoznačně věřil a chtěl překvapit. Zdařilo se. Překvapení? Přímo šok! Koule odlétla opačným směrem! Dozadu! Poté, co jsem ji u baru konečně dohnal, hotovil jsem se k opravnému pokusu. Zkoprnělé soupeře ani nenapadlo protestovat. Tak znova! Dopil jsem sklenku, rozmáchlým gestem frontového důstojníka ji odhodil stranou, a uchopil kouli, jejíž jedovatá barva mi začala být nevím proč, sympatická. To už (snad v sebezáchovném pudu) držel palce celý lokál včetně obsluhy a majitele. Hoplá! Nikdo ani nedýchal, všechny střízlivé oči napjatě sledovaly odhozené velké kulové a snažily se ho udržet v optimálním směru. Dařilo se, dařilo, jenže - ouha! Koule neměla patřičnou rychlost a kuželky pořád tak daleko! Situaci zachránil duchapřítomný číšník, který bleskurychle vběhl do dráhy a mokrým hadrem zvlhčoval terén před líně rotující koulí. Ta se přece jen ke kuželkám doplahočila a z posledních sil do dvou lehce ťukla. Ty s sebou strhly další a výsledek byl více než uspokojivý - šest kousků. Osobní rekord!

Šel jsem poblahopřát spolupracovníkovi s hadrem a zbytek večera jsme dohráli v symbióze koule + hadr.

   A tak byl vynalezen nový druh sportu - to nejlepší z bowlingu a carlingu. Carwling!