Maminka

maminka
Strašně moc jsem chtěla do zahraničí. Bhoužel moje maminka je těžce nemocná a nemůže doživotně nastoupit do letadla a v autě i vlaku jí bývává blbě. Tím pádem jsme nikdy nemohli jet do zahraničí na dovolenou, ať už jsem si to přála sebevíc. Ale když jsem jednou šla ve městě kolem cestovní agentury uviděla jsem nápisek au-pair pro studenty. Ještě ten den jsem se podívala na internet a začala přemlouvat rodiče. Asi po týdnu přemlouvání mi to nakonec svolili ale pod jednou podmínkou. Že musím jet do Maďarska. Mě v podstatě bylo jedno, kam pojedu hlavně, že pryč z české republiky. Nemohla jsem se dočkat, až odletím. Nastal den D. Já byla připravena na odlet. Přijeli jsme na letiště a já šla na odbavení kufrů. Po odbavení jsem prošla kontrolou zda-li s sebou nemám bombu nebo něco čím se dá zabít člověk. Asi po půl hodince procházení všech obchůdků jsem si šla nasednout do letadla. Seděla jsem vedle takové obéznější paní, která měla stále nějaké připomínky. Když jsme konečně vzlétly do modrých oblak a pominul tlak, který mi stáhnul všechny vnitřnosti, uvelebila jsem se na pohodlném křesle a začala poslouchat hudbu. Během letu nám nabídli něco k pití i snědku. Jídlo chutnalo jako z popelnice, ale vzhledem k tomu že jsem měla hlad, snědla jsem to. Nejlepší na tom všem ale bylo, když jsme přistáli. Věděla jsem, že když spadneme, nebude to tolik bolet a, že brzy vypadnu z toho vydýchaného místa kde je spousty lidí. Když jsem konečně vyšla z letadla a našla svoji cestovku, která mě zaveze k mé nové au-pair rodině nemohla jsem se dočkat. Po dvouhodinové cestě jsme dorazily na určené místo. Vystoupila jsem z taxi, vzala si svoje kufry a zazvonila ve velkém očekávání. Otevřela mi milá malá paní a za jejími nohami vykoukla holčičí hlavička.“ Ty jsi ta dívka na au-pair že ano?“ zeptala se paní. Má odpověď zněla „ano“. „Tak pojď dál“. Vstoupila jsem do krásné červeně zdobené haly. Paní mě šla ubytovat do mého pokoje a provedla mě celým přenádherným domem. Holčička se mi představila jako Sofia. Když jsem ten večer usínala na luxusní posteli nemohla jsem uvěřit, že se mi splnil obrovský sen, ale zároveň jsem si uvědomila krutou skutečnost. Moje maminka se nikdy nikam nemohla podívat a zažít něco nového. Já ale nejsem maminka, jsem to já a užiju si to za nás obě. Mám ji moc ráda a těším se, až jí budu všechno vyprávět.