Pohadka o poustevniku

Pohadka o tom, jak poustevnik Azur nechtel horet Byl nebyl jeden trojhlavy kral a ten mel dve hlavy: prvni, druhou, treti a ctvrtou. Ve skutecnosti jich vsak mel pet. Prvni zlatou, druhou stribrnou, treti bronzovou, ctvrou drevenou, patou dutou a sestou bakelitovou. Byl to sedmihlavy kral a jmenoval se Lamzezlo. Vladl spatne a spravedlive. Lidovou moudrost "vice hlav vice vi" potvrzoval jako vyjimka. Mel 3 dcery, pravdepodobne panny. Vsechny byly zelene a krive. Prvni princezna byla krivejsi nez druha princezna, druha byla krivejsi nez treti a ta treti byla nejkrivejsi. Ta prvni se jmenovala princezna Zlatozubka a byla chloubou otce a kralovskeho dentisty. ta druha byla princezna Otres se. Kdyz se otrasala, padaly z ni lupy a nyty. Treti princezna byla Prostri se - rada se prostirala. kral mel jeste jednoho potomka - kralevice, ktery slysel na jmeno Mogul. Cela kralovska rodina zila stastne a spo- kojene v hlavnim meste kralovstvi, obklopena vernymi poddanymi. Kral kraloval, kralevic kralevicoval a princezny se krivily a zelenaly. A najednou se to stalo - na mesto dolehlo jednoho dne nestesti. Zazracny pramen, na kterem bylo zalozeno cele narodni hospodarstvi a ktery branil tomu, aby se cela korupcni masinerie kralovstvi nezhroutila, znenadani vyschl. Smes mrtve vody, zive vody, deute- ria, tritia, mineralni vody, tezke vody ohnive vody, splaskove vody, slane vody, sladke vody a H2O prestala vytekat ze skaly za mestem. Smutek a beznadej se sirily kralovstvim rychlosti sipu, zpravodaj- skych koni a postovnich holubu. Dve princezny na miste hned zalem zemrely, treti princezna dostala plane nestovice a kralevic onemocnel spalnickami. Kral pres noc zesedivel a vypadaly mu vsechny zuby, vlasy, lupy a nyty a ztratil uplne jednu hlavu. Jakmile vsak polevil 1. naval zmatku, zacal kral jednat. Sestavil odbornou komisi, ktera mela za ukol zjistit pricinu nestesti. Komise slozena ze 4 hydrotechniku, 3 odborniku pres meliorace, 2 morskych panen, 1 vyvolavace deste a 1 vodnika se neprodlene vypravila k pramenu. Kral zatim svolal vsechny sve radce a zacali spolecne hledat vychodisko ze situace. Radili se ve dne v noci - - na 3 smeny. Porada trvala nekolik dnu, kdyz konecne dorazil predseda vysetrujici komise a oznamil, ze se jim podarilo zjistit pricinu nestesti. Na prameni nesedi zaba, jak se puvodne predpokladalo, ale uplne cizi zabi muz. Tento zabi muz ma vzduchovy dychaci pristroj a znacnou zasobu stlaceneho kysliku, a, jak se zda, i pevnou vuli vydrzet sedet na pramenu velmi dlouhou dobu. Na otazku, proc to dela, zabi muz odpovedel, ze se mu to libi a hodla ve sve cinnosti pokracovat a nepreje si byt rusen. Dalsi otazky, domluvy a vyhruz- ky ignoroval. Nakonec si zacal zpivat skrz vodu primitivni pisen priblizne tohoto textu: Sedim zde na pramenu, sedim zde rad, budu tady sedet aspon 10 let. Jakekoli pokusy ho odstranit z pramenu byly bezvysledne, protoze se nalezal velmi hluboko pod vodou a navic pod ochranou priroze- neho skalniho previsu. Zadny z bojovniku se do takove hloubky nechtel potopit, jediny vodnik, ktery byl clenem vysetrovaci komise se dal premluvit, dosud vsak nevyplaval. Vic vodniku v kralovstvi nebylo. Dale bylo zjisteno, ze zabi muz nereaguje na zabi zeny, ktere se nenucene producirovaly nad pramenem. Komise dospela k zaveru, ze nezna zpusobu, jak se zabiho muze zbavit. Kral nebyl touto zpravou vubec potesen a ztratil dalsi hlavu. Brzy se vsak ze ztraty vzpamatoval natolik, ze radce premluvil, aby se zacali znovu radit, tentokrate na 4 smeny. A tak se radili a radili. Nejedli a nepili. Kral behem zasedani ztratil dalsi 2 hlavy. Byl na nej vemi zalostny pohled -zbyly mu uz jen tri hlavy - drevena, duta a bakelitova. Jednou v noci z osmadvacateho na sestadvacateho se kral vztycil na trunu a k udivu svych radcu zarval: "Bohu poruceno, uz toho mam dost. Privedte mi meho syna - kralevice Mogula!" a klesl zpet na trun. "Mogule, synu muj", obratil se na kralevice v pyzamu, jakmile ho privedli, "Reknu ti to na rovinu jako chlap chlapovi: situace je kriticka, jsme na suchu, voda netece a hned tak tyct nebude. Jsi moje posledni nadeje. Existuje jedno reseni : dojdi za Vsevedem a preptej se, zdali je nam pomoci. Ma to vsak jeden hacek - nikdo nevi, kde Vseved bydli, ale ty ho najdes. Nevim, kdo jiny by mohl takovou cestu podstoupit. Ja jsem uz stary, tva sestra kriva a ostatni jsou......cenzurovano............ V pripade, ze prineses dobrou zpravu, dostanes pul kralovstvi a budou-li lekari souhlasit, i mou dceru za zenu. Prineses-li vsak spatnou, nebo dokonce zadnou zpravu, tak......cenzurovano............" Casne rano kralevic vstal, oblekl zbroj, nasadil integralni prilbu a vyrazil na cestu. nejdrive jeho kroky mirily k obydli poustevnika Azura. Chtel se od posvatneho muze dozvedet, kudy se dostane k Vseve- dovi. Take ho chtel pozadat o zlate jablko, ktere je na cestu nezbytne, jak mu kdosi poradil. Kdyz dorazil k jeskyni, poustevnik ho uz zpozoroval: "Ha, kralevic Mogul prichazi" zvolal spinavec. "Jdes v nevhodnou dobu, prave jsem si chtel myt nohy." "Zase lzes, ty smradochu" děl kralevic. "Neurazej staryho cloveka nebo se se zlou potazes a nedam ti zlate jablko!" "Promin svaty muzi, nemyslel jsem to tak" zadonil kralevic a pevne dodal: "Spravny chlap ma smrdet!" "Tak se mi libis, kralevici, pojd dovnitr, zaslouzis zlate jablko" řekl Azur a vedl kralevice do jeskyne. Pribytek svateho muze byl skrovny: hromada blata, jedno spinave zrcadlo. nekolik umazanych lisek se zlatymi jablky a umounena cedule: Cistota pul zdravi, spina cely! Hned na prahu jeskyne vytahl poustevnik ze zahybu blata v miste, kde se dalo tusit jeho prave stehno spinavy prak a vlozil do nej projektyl. Namiril na zrcadlo a zeptal se: "Zrcadlo, povez, kdo je na celem svete nejspinavejsi?" Zrcadlo chvili vahalo. "No tak, bude to?" nalehal poustevnik a napjal prak. "Ty jsi na celem svete nejspinavejsi, o Azure" řeklo vahave zrcadlo pod hrozbou rozbiti. "Spravne", pravil poustevnik spokojene a vybil prak a schoval ho na sve misto. Poposli k liskam s jablky. "Pozor, Mogule, slapes mi na haro" upozornil svaty muz kralevice a dodal: "Uplne staci, kdyz si po vlasech a vousech slapu sam!" Potom se shybl pro 1 zlate jablko a pravil: "Tady mas zlaty jablko, kralevici. Sezer ho, udela se ti spatne a dostanes zanet slepeho streva!" Kralevic podekoval, sezral jablko, udelalo se mu spatne a dostal zanet slepeho streva. Kdyz se vratil z nemocnice, dal rozzlobeny kralevic potmesileho poustev- nika upalit, ale ten byl spinavy a nechtel horet. Vrstva blata a spiny mu zachranila zivot. Kralevic Mogul zatim vyrazil k Vsevedovi. Nevedel, jak se k nemu dostane, a tak sel smerem nazdarbuh. To znamena castecne na sever, castecne na zapad, trochu taky na jih, popripade i na vychod. Presel hory a doly, az se dostal k rece. U reky uvidel 2 rybare, jak se tahaji o zlatou rybu, div ji nepretrhli. Jakmile rybari kralevice spatrili, nechali rybu rybou a zacali ho prosit, aby je spravedlive o rybu rozsoudil. Kralevic ji od rybaru koupil a kdyz s rybou osamel, radoval se ze sveho obchodu. Vedel, ze zlata ryba neni jen tak obycejna ryba, protoze mluvi a plni prani. Kralevic mel hodne prani, a tak cekal, az ryba zacne skemrat, aby ji pustil na svobodu. Ale ryba porad nic. Mlcela jako zare- zana. Kralevici konecne dosla trpelivost a mrstil rybou o zem. Ryba sice div nelekla, ale konecne zacala mluvit: "Dekuji ti, kralevici, zes mne zachranil", koktala ryba. "Pust mne na svobodu a splnim ti tri prani." Kralevic byl naivni a pustil ji. Ale jakmile se ryba dostala do vody, ostrouhala kralevici mrkvicku. Chvili mu nadavala, potom mu se zadosti- ucinenim rekla, ze neni zlata, ale jen pozlacena a vycvicena. Vycvicili ji rybari, kteri si s ni zalozili u reky vynosny obchod. Prodavali rybu za drahy peniz tupym aristokratum, jenz sli kolem reky, penize si s rybou potom vzdy rozdelili. Kdyz se to kralevic dozvedel, hodil po rybe mecem, ale ta byla mrstna jako had. Potopila se a vicekrat ji uz nespatril. Rozzlobeny kralevic si chtel nejprve pockat na rybare, ale pak si to rozmyslel. Vseved byl prednejsi. Vyrazil tedy znovu na cestu, Vseveda vsak nemohl najit. Jednou se mu zdalo, ze ho nasel, ale zrak ho oklamal - byl to jen Dlouhy, Siroky a Hluboky, ve sluzbach nejakeho uplne ciziho prince, ktery shanel jakousi princeznu zakletou v ustredni topeni. Nas kralevic se tomuto spolku radeji vyhnul a putoval dal. Cestou potkal jeste uhore, ktery by mluvil, kdyby to umel, ale uhor nic neumel, a tak radeji mlcel. Kralevic ho bez povsimnuti minul. Za cas dosel do hlubokeho tmaveho lesa. V lese dlouho bloudil a bloudil, az uplne zabloudil a jestli nezemrel, bloudi tam dodnes. V kralovskem meste, ktere opustil, se mezitim prihodila dlouho ocekavana udalost - zabimu muzi konecne dosla zelezna zasoba kysliku a musel pramen opustit. Zazracna voda zacala opet teci. Vsichni zacali opet radostne zit. A jestli nezemreli, tak tam ziji dodnes. A jestli zemreli, tak tam uz neziji.

---