Proč se ptáš

Proč se ptáš

stále táž 

zda jsem jak dříve

oblohou 

nemohou 

plout sny víc živé

když večer před spaním

myšlenky lživé

zpátky se vracejí

když chtějí žít

za nocí

bezmocí

kdo nevzpomíná

ulito

dopito

není to vina

modlitba před spaním

slovy začíná:

bez pachu trofejí

sám sebou být

vzpomínky zůstanou

je rádoby zaplaší

čas co tu stál stranou

a doufal v zmrtvýchvstání

dlouho se nechtěl vzdát

uzlíčku marných nadějí

těm sluší nevyhrát 

kdo víru ztrácejí

kolik rán

tolik ran

bývalo zvykem

kdo chybil

že jsi byl

spíš zákazníkem

co platil iluzí

jak dvacetníkem

neptej se raději

nechme to být

vzpomínky zůstanou

je rádoby zaplaší

čas co tu stál stranou

a doufal v zmrtvýchvstání

dlouho se nechtěl vzdát

uzlíčku marných nadějí

těm sluší nevyhrát 

kdo víru ztrácejí

až si dáš

na kuráž

pár deci vína

z mysli své

jméno mé

smaž - už jsem jiná

snad jenom písní pár

ať připomíná

dál s novou nadějí

že smíme jít

dál s novou nadějí

musíme jít