Š M O U H A ...

Vlasy přejely po stehnech

myšlenky přestaly být souvislé

pak nosem po břiše

ještě níže

(tam voníš jako samec)

okamžiky snů se mění

od  kolen  do  pasu

a ty jsi napřímený

prsty zamotané do vlasů

v touze troufale

bereš  mi hlavu do dlaní

jemně přinutíš polaskat

zurčivý zvuk v hrdle

jak polapená voda  pění

skrze otvor ve skále

šmouha chloupků před očima

šimravá drzostí

sladce poddajná

tlak rukou na zádech

diktuje   pohyby

pohlcen.....zajat

už nedokážeš zpomalit

otřeseš se...zakloníš hlavu

ztuhneš ... zasténáme spolu

paže ovinuté kolem

zašeptané

            ještě zůstaň

ochraptělým  hlasem