Skautská válka

Byla sobota, první den víkendu. V sobotu by měl člověk odpočívat, připravit se na další školní týden. To bych také normálně dělal, nebýt toho, že tu sobotu jsme měli mít povinný úklid školy.

Doprovázel mě bratr a taťka. Celá cesta proběhla normálně, ale u školy se nám stala zajímavá věc. Potkali jsme asi padesátku starších skautů- roverů, kteří pochodovali někam pryč. Všichni byli v maskáčovém. Mezi nimi jsem zahlédl i své dva bratrance, kteří také do skautu chodí. Ale co dělají tady ?

Hned u vrátnice jsem potkal dva své spolužáky, kteří dorazili dříve než já. Tak jsem se rozloučil se svým doprovodem a šli jsme uklízet.
První na programu jsme měli starý, rozbitý kočárek, který bylo potřeba vynést ze sklepa a vyhodit ho. Kdoví, jak se do školy dostal.

V průběhu další práce jsem se od spolužáků snažil vyzvědět proč sklep vypadá, jako by byl v blízké době vytopený. Mokrá, zpuchřelá prkna sotva držela pingpongový stůl. Zjistit se mi to nepodařilo.

Asi po dvou hodinách práce jsme ve sklepě potkali jednoho z mých bratranců, kterého jsme s taťkou viděli pochodovat pryč. Už vede vlastní družinu vlčat a vypadalo to, že i tam to má na povel. Ptal jsem se ho, co tady dělá, že přece šel před nějakou dobou pryč. On mi vysvětlil, že vedou válku s nepřátelským skautským oddílem a tohle je taktická lest. Jaká, to mi neřekl.

Do sklepa se trousili i další skauti a řadili se útvaru. Zatoužil jsem jít s nimi. A hned jsem to realizoval. Ve školní klubu se mi podařilo od nějakého páru z vyššího ročníku získat svůj jehličák (kabát se starým  maskováním české armády, které vypadá jako jehličí).
Nenápadně jsem se vmísil mezi skauty. Měli jsme jít nějakou tajnou chodbou do vyschlého vodního příkopu, který je kolem školy. Už jsme se chystali odcházet, když můj bratranec vykřikl něco o zrádci. Lekl jsem se, že tím zrádcem myslí mě, tak jsem si stáhl kapuci hlouběji do čela. Nebyl jsem, ale jediný. Někdo naproti mě si taky upravil kapuci. Ke svému překvapení jsem v něm poznal známého, co jezdí s autobusem. Nevěděl jsem, že chodí do skautu. To on je zrádce ?

Asi se bál, že ho prozradím, tak mě srazil k zemi a lehl si na mě. Já sem začal křičet, že je špekoun.

Zdála se vám povídka divná ? Tak to není divu. Inspirací mi byl totiž můj sen. Proto bych chtěl uvést na pravou míru několik faktů:

1. Nemíváme školní úklidy
2. Do školy jezdím sám
3. Skauti nepochodují
4. Nemáme ve sklepě prkennou podlahu
5. Skauti neválčí mezi sebou
6. Nemám ve škole svůj jehličák
7. Nemáme ve škole tajnou chodbu
8. Nemáme kolem školy vodní příkop
9. Nikdy bych nikomu cizímu neřekl, že je špekoun