Andělé ve sněhu

 

 

 

 

 

 

Z krajiny trápení

odplouváš do snění,

kde tíhy pozbývá

každý hřích.

 

Sněhový baldachýn

pod nohy vrhá stín,

úplněk shlíží se

v kalužích.

 

Kameny dláždění

na chvíli promění

mrazivá noc v střípky

křišťálu,

 

co křupou pod botou

třpytivou samotou,

když lidí bdících je

pomálu.

 

V tom čase zakletém

stáváš se dítětem.

I tehdy z nebe se

sypal sníh,

 

 

a ty zas jako dřív

umíš se těšit z nich...

... z andělů do sněhu

lapených.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

---