Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBrána na věčnost
28. 01. 2000
0
0
920
Autor
Plamínek
Smutek
prázdnota a pláč
neštěstí a bolest
na níž není fáč
Nikdo nenavrátí
zpátky Ti ten den
navždy budeš spáti
necháš si zdát sen
Človíček ač malý
v tomto velkém světě
najednou se vzdálí
téměř v cukuletě
Měl pro nás však cenu
cenu nespočetnou
zněla v jeho jménu
zněla všude - i mnou
Miloval vše kolem sebe
nejvíce však lidský hlas
snad je hezké teď Tvé nebe
a snad - i tam je slyšet nás
S Láskou člověk neudělá nic. Provždy mu zůstane. Ať proudí tam nebo tam.
Líbí se mi vše od srdce!
Díky vám všem jak za pozitivní, tak negativní kritiku, obě mi moc pomohly.
Souhlasím spíš s Azalinem, než Bibšou... lepší rýmy stojej za trochu tý práce navíc.
Plápoláčku, je to moc hezké, citlivé, ty rýmy nejsou až zas tak strašné, náhodou se to hezky rýmuje a i jednoduchými slovy lze bravůrně vyjádřit složitost smutku. Líbí. Přidej nám ještě něco, ju?
Také mi umřelo pár příbuzných... smutek za chvíli přejde - život jde dál.
Ja vim, ze je asi to uprimny a od srdce.. ale prece jenom (jestli teda můžu trošku zakritizovat).. tak rýmy se mi zdají poměrně primitivní a nenápaditý.. nemá to ten šmrnc.. ale je fakt, že tady možná platí, že v jednoduchosti je síla.. nevím.. každopádně se mi líbí ten "cukulet" :-)))