Bláznivý

/*

/*

Jarmi, priznávám, mám v tom trochu kolektivní sport hraný drevem a pryzí. Kazdou chvíli o mne nekterá Písmacka napíse básen a já nestacím sledovat, která uz napsala a která jeste ne. Tak promin. :-) Blani, je to presne tak – jde hlavne o to, zbalit tu první. To se potom roznese rychlostí blesku, ze jsem úzasný, ostatní se budou jenom hrnout... I tobe :-)

Di, já buď Koče, nebo Dana - směsky mě neberou :)))

Tak se mi potvrdilo, že nejlépe se píše o tom, co známe... Je mi ho líto.

Kočka je zas jiný případ. Nejradši by tady sbalil pár děvčat - a dobře ví, že si to povíme! Že, Lubošku?

O tobě už jsem napsala, nevděčný nepozorníku :) 

Musel to bývat krásný mužský... 

Tak mi zase sklaplo, já si myslel, ze konecne píses o mne. :-) Kdybych byl v Hodoníne, tak bych te v pracovní dobe pripravil o venecek. :-) Ale vázne - v pokozce toho kluka bych být nechtel.

*

Bohužel ano, Blani, vypomáhám teď v jedné cukrárně... přišel si pro panáka za poslední drobné, chyběly mu 2 kačky... pak mi přinesl stříbrný přívěšek, to už jsem ho odmítla, nakonec si přišel pro pivo, že ho zaplatí druhý den - nešlo mu ho nedat, když řekl, že má absťák, sotva mluví... už těch pár drobných neuvidím, vím... pak jsem se dozvěděla od jednoho tamějšího muzikanta, že je to machr na kytaru... a pak zas přišla jedna babka pro zákusky a prý jestli neznáme toho chlápka, co chodí po ulici a žebrá o peníze, prý mu jednou něco dala, ale už nedá... jsou to příběhy, když člověk vyrazí mezi lidi...

Dobře vystiženo. *** (Někoho takového znáš? Přímo ho vidím :-))