Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTechnika proti magii
Autor
david.urban1973
Technika proti magii
Tato povídka není skutečným příběhem ze světa Magic The Gathering. Jedná se o převyprávěný smyšlený popis možného průběhu zápasu v této oblíbené karetní hře.
Okolo slunce pomalu obíhala jediná obydlená planeta. Její modré oceány a tmavá pohoří byla vidět ze vzdálenosti větší, než na které se proháněl její jediný měsíc. Lord Grey ji pozoroval na monitoru řídící věže své obří bitevní lodi. Ještě byl několik dní cesty daleko, obklopen nekonečnou temnotou, občas prozářenou jasným světlým bodem některé ze vzdálenějších hvězd. Už se nemohl dočkat, až loď zastaví na oběžné dráze, teleportuje se na planetu a najde jejich největšího šampiona. Zatím si ještě musel počkat a tak alespoň promýšlel stávající strategii a rozhodoval se, která kouzla a techniku využije ke svému vítězství. Hluk lodních motorů mu stále přerušoval sled jeho myšlenek. Kolem se hemžilo množství opravárenských botů, servitorů a lodního mužstva. Ne, tady se nedá nic nového vymyslet, vše je proti němu. Použije svoji klasickou sestavu bojovníků. Taktika rychlého výsadku, bleskového útoku a rychlé smrti protivníka mu zatím vždy vycházela.
Nastal čas. Lodní sirény se rozezněly a loď se chystala zaujmout své místo na oběžné dráze planety. Lodní radary nehlásily žádnou jinou loď v okolí a planeta se jevila jako technicky zaostalá. Technomág se usmál. Takže žádná technika. Opět to bude technika proti magii. Byl čas vyrazit. Do kabely si uložil všechny potřebné magické svitky, které používal a minivysílačku pro udělování pokynů svým bojovníkům. Prošel do přenosové místnosti, kde na něj již čekal technik. Stoupl si na teleportační plošinu a svojí ocelovou paží pokyn k přesunu. Okolo jeho postavy se zvyšující rychlostí začala pohybovat jasná světla. Rychlost se zvyšovala a světlo obalovalo jeho postavu. Když byla rychlost ohromující, světlo i s Greyem zmizelo.
Grey se objevil poblíž malé vesnice. Vesnice byla tichá, jakoby ospalá. Několik rolníků se lopotilo na blízkém poli. Tak tady má žít šampion téhle planety, pomyslel si znechuceně a pomalu šel ke středu vesnice. Taková zakopaná díra. Co se dalo dělat, už z orbitu mu bylo jasné, že se to tu malými vesnicemi jen hemží a vetší města nikde. Tady přece nemůže být nikdo tak dobrý jako on. Výhra bude snadná a pak rychle na loď a vzhůru sejmout někoho dalšího. Na gobliním světě měl být další zápas galaktického mistrovství. Vítěz, což bude jasně on, pojede právě tam a pak dál a dál až stane na prvním místě mezi mágy všeho známého světa a obdrží artefakt nedozírné ceny.
Na náměstí už čekalo několik starších osob a hlouček smějících se dětí. Všichni byli drobní a o hlavu menší než Grey, který ve svém ocelovém brnění působil majestátně. Jeho kybernetická ruka by dokázala každého z nich uchopit a rozdrtit mu kosti v těle na prach. Usmál se. Tohle nebudou soupeři. Z menšího davu vesničanů vyšel malý starší mužík. Na hlavě měl velký rákosový klobouk, který zastiňoval pohled jeho zelených očí. S jeho dlouhým šedým plnovousem zapleteným do copánků si pohrával malý větřík. Nejistým krokem šel k technomágovi a s námahou se opíral o svoji dřevěnou sukovitou hůl. Zastavil se několik metrů před Greyem a obřadně se uklonil.
„Jsem Takeši z rodu Keidži, jsem šampionem této vesnice a našeho světa. Jsi Lord Grey, vládce strojů a vítěz mistrovství na Mirrodinu ?“ optal se technomága, který jen přikývl.
„Tak můžeme začít. Hra bude podle ligových pravidel. Hráči se v kouzlení budou střídat po kolech. Souhlasíš ? “, zeptal se s úsměvem Takeši. Grey opět přisvědčil. Tenhle skrček mu nestál za odpovědi.
Obecenstvo se rozestoupilo, aby uvolnilo prostor pro oba mágy. Takeši vytáhl z kapsy dřevěné kostky a vyhodil je vysoko do vzduchu ke středu provizorní arény. Grey si kostky silou vůle přitáhl a rovněž hodil. Takešiho hod byl úspěšnější.
Stařec se posadil na zem, zavřel oči, rozevřel dlaně vzhůru a začal nabírat magickou energii z přilehlých plání. Vytáhl z haleny magický svitek a hlubokým melodickým hlasem přečetl neznámé písmo. Svitek se vzňal a s jasným světlem zmizel. Po bohu Takešiho se začal zhmotňovat legendární obrovský válečný pes Isamaru a s vrčením postoupil několik kroků vstříc nepřátelskému mágovi. Takeši pokynul Greyovi.
Vládce strojů si připevnil k uchu miniaturní vysílačku, zuby zapnul mikrofon a vydal směrem ke své lodi signál pro zpřístupnění spojení s jeho rodným Mirrodinem. Spojení bylo okamžité a Grey ucítil jak se do něj vlévá síla jeho technického světa. Vybral několik magicko-technických kouzel, které měl připravené. Rozevřel dlaň své mechanické ruky a položil na ní několik kovových součástek. Zamumlal potřebné rozkazy a z každé součástky se rozletěl roj nanobotů vyplnit jeho přání. První roj začal vysoko nad hlavou mirrodinského lorda sestavovat ze svých těl za pomoci mirrodinské energie prvního bojovníka. Po chvíli tak začala nad hlavou technomága kroužit první Ornithoptéra. Nanoboti se rozletěli o kus dál a během chvíle ze sebe stvořili kopii stejného létacího stroje. Další roj nanobotů zamířil k zemi a stvořil malého robota, používaného k univerzálním pracím po celém Greyově světě. Robotí dělník se spojil se svým pánem krátkovlnou vysílačkou a vyslal zprávu, že je připraven k boji. Poslední roj nanobotů se začal měnit ve větší robotické monstrum. V momentě se z magické energie a těl nanobotů sestavil obří robotický bojovník, připomínající pozemské žáby. Grey byl spokojen. Jeho první kolo mu přineslo štěstí a šťastná ruka našla ve vaku ta správná kouzla. Byl připraven vyhrát a taky vyhraje. Začátek se jevil slibně.
Takeši při pohledu na čtyři nepřátelské bojovníky nehnul ani brvou. Nasál do svého těla další energii a připravil si další kouzelný svitek. Vedle válečného psa se pomalu objevil jeden ze samurajských válečníků legendárního Eiganského shoguna Kondy. Válečník oděný železným a koženým brněním vytáhl katanu a postoupil k nepříteli.
Technolord byl s vývojem situace spokojen. Měl zatím početní převahu. Napojil se opět na mirrodinský svět a začal pomocí nanobotů vytvářet další bojovníky do své armády. Po bohu ostatních bojovníků stanul další mirrodinský dělník a vedle Greye se rozzářila jasná hvězda na které se střídaly všechny barvy magických energií. Greyovi zůstali na ruce poslední dvě kouzla, vydal příkaz a hodil s kouzelnými součástkami na zem směrem k nepříteli. Vypuštění nanoboti se začali přetvářet do podob obřích válečníků. Po chvíli vedle sebe stanuli několikametroví bojovníci ocelově modré barvy s obřími tlapami, kterými mohli drtit své nepřátele. Tito roboti se používali při dobývání jiných světů. Takeši pohlédl na svého protivníka a opět na sobě nedal znát žádnou reakci. Grey vyslal jednoho z robotích dělníků do útoku. Takeši pokynul samurajovi. Oba bojovníci vyběhli proti sobě a začali se bít. Z robota létali součástky, zatímco samuraj utržil jen několik šrámů. Grey výsledek předpokládal a po zničení robota pokynul vzniklému roji nanobotů, aby se přemístili k jedné ornitoptéře. Létací stroj se viditelně zvětšil a vyzbrojil se několika smrtícími zbraněmi. Druhý létací stroj byl stále neozbrojen a pouze poletoval na mágovou hlavou.
Takeši začal sbírat další, větší množství energie. Svoji magickou sílou začal tvořit dalšího samuraje. Tento byl starší než předchozí válečník. Jedno jeho oko bylo překryté páskou a ve tváři se mu zračil nesmiřitelný pohled. Dokouzlil a rozhodoval se o útoku. Nakonec neútočil, jeho armáda byla slabá a neměl šanci nepřítele porazit. Pokynul soupeři.
Grey nahmatal ve své schránce další kouzlo. Naplnil svoje tělo mirrodinskou energií a magickou energií nedalekého jezera a vložil si kouzlo do nemechanické ruky. Neměl netechnické výtvory rád, ale někdy bylo nutné zakouzlit při soubojích i pomocná magická kouzla. Natáhl monstrózní kybernetickou ruku před sebe. Z jeho lidské ruky začal stoupat vír vodní magické energie a uchopil schránu s magickými součástkami. Schránka se roztočila a vyletěli z ní dvě součástky, které přistáli technomágovi na dlani. Vír se utišil a zmizel. Pohlédl na svoji ruku a byl spokojen. Vyslal signál a jedna ze součástek se změnila na roj, který začal tvořit dalšího kovového bojovníka. Během několika sekund zde stál nový válečník - obří monstrum podobné pavoukovi či krabovi. Monstrum zařvalo a v otevřené mechanické tlamě byla vidět pulzující energie. Stejná energie jaká pulzovala a spojovala jednotlivé končetiny s celým tělem.
Grey se rozhodl útočit pomalu, vyslal do útoku svůj létající stroj a druhého dělníka. Takeši neměl jak zablokovat létací stroj, tak poslal jednoho samuraje, aby opět zničil robotického dělníka. Ornitoptéra zaútočila na samotného Takešiho a než se mu podařilo ji odehnat, zranila ho na jedné paži a levé tváři. Samuraj se chystal k poslednímu úderu, kterým by zničil robota, když lord vydal rozkaz krabímu monstru. Stvůra se přenesla skokem k bojující dvojici a jedinou ranou usmrtila malého robota. Zbytek součástek krabí monstrum pozřelo a vrátilo se zpět ke svému pánovi. Krab se viditelně zvětšil. Část nanobotů z malého robota odletěla vyzbrojit druhou ornitoptéru. Grey si byl již svým vítězstvím jist a tak aktivoval své poslední kouzlo. Nanoboti začali vytvářet složité posilující plátování, ale neměli zatím dost energie jej přenést a aplikovat na některé ze zbývajících robotických monster.
Takeši pohlédl na plátování a přemýšlel. Chvíli se nic nedělo a pak začal sbírat část energie, kterou mohl využít. Vytáhl jedno z nejstarších kouzel, které měl pro tento zápas připravené. Kouzlo bylo psáno na tenkém pergamenu, zářící velkou duševní energií. Když jej stařec dočetl, ozvalo se zahřmění hromu a z bezmračné oblohy sjel blesk. Starodávný svitek se vzňal a na jeho místě se začal zjevovat duch zemřelého válečníka. Duch byl obklopen malými létacími lebkami a vznášel se v ohnivém oparu. Otočil se k mechanickým válečníkům a otevřel oči. Silný proud světelné energie se opřel o jejich těla. Mechanická monstra začala ztrácet spojení se svým technomágem a jejich kovové spoje se začali tavit. Takeši pokynul protivníkovi, že může pokračovat v souboji.
Grey byl znechucen. Vítězství na dosah a najednou se objeví takový divný duch, který ochromí jeho bojovníky. Navázal kontakt se svojí lodí a vyhledal si ducha v databázi. Nebyla zde o něm ani zmínka. To bylo divné. Zaměřil na něj svůj pohled a rentgenovým zrakem ho začal analyzovat. To, co zjistil se mu nelíbilo. Tohle byla smrt v nejhorší podobě. Musí na soupeře nějak vyzrát. Jeho mechanická monstra se začínala rozpadat, nezbývalo než je rychle posílit magickou energií a zkusit poslední ničivý útok. Vydal signál krabímu monstru a to začalo poslušně požírat a vstřebávat své spolubojovníky. Krab začal růst a po chvíli byl obrovský. Technoenergie na bojišti slábla. Za své vzalo i spojení lorda s Mirrodinem. Nyní se musel spolehnout již jen na energii získanou z této planety. Krab dosáhl úctyhodných rozměrů a nakonec zůstal na této straně bojiště jen on a jedna ornitoptéra. Grey se rozhodl. Bylo to hop a nebo trop. Vydal příkaz, který se krabímu monstru nelíbil, ale muselo poslechnout. Stroj začal sám sebe trhat na jednotlivé roje nanobotů. Nanoboti se rozletěli k poslednímu létacímu stroji a začali jej posilovat a přetvářet. Pokud byl krab obrovský, pak vzniklá ornitoptéra se změnila v monstrózní létací ozbrojenou pevnost. Palné zbraně se všechny zaměřily na nepřátelského mága k rozhodujícímu útoku. Létací pevnost se rozletěla směrem k Takešimu.
Několik metrů nad starcovými bojovníky vydal Grey pokyn k palbě. Takeši počkal do poslední chvíle, rychle vyřkl krátké zaklínadlo a mrštil jím proti monstrózní létací pevnosti. Technomág strnul. Takhle to být nemělo. Tohle byla chyba. Malá koule světelné energie se zavrtala do ornitoptéry. Chvíli se nic nedělo a pak s ohlušujícím třeskem celý mechanický stroj vybuchl a zmizel. Tohle je můj konec, pomyslel si Grey.
Takeši se posiloval další a další energií a s vypětím všech sil vyvolal legendárního lorda Kondu. Starý shogun vytáhl katanu a připravil se na další boj. Ostatní samurajové se mezitím rozběhli do útoku proti bezbrannému Greyovi. Během chvilky utržil množství sečných ran a nadále odolával jen díky síle a moci své kybernetické ruky. Odolal útoku, ale operační systém ruky hlásil fatální poškození. Pokusil se opět spojit s Mirrodinem, ale bez výsledku. Něco se hodně pokazilo.
Takeši s klidem ve tváři vyvolával další samurajské bojovníky a opájel se Greyovou bezmocností. Mirrodinský technomág si přiznal porážku. Než mohlo dojít k poslednímu smrtícímu úderu, který se chystal zasadit samotný Konda, hodil Grey směrem k starci svůj soubojový znak a urychleně se teleportoval na svoji loď. Nanosekundu po teleportaci prosvištěla v místech Greyovi hlavy Kondova katana.
Takeši pronesl několik kouzelných formulí a jeho bojovníci se začali zvolna vytrácet. Došel k místu kde stál původně Grey a ze zakrvácené země zvedl technomágův znak. Vítězství bylo jeho. Nyní ho čekal souboj na gobliním světě. Problém byl se tam dostat. Jeho magie nebyla natolik dobrá, aby se přenesl tak daleko. Snad by mohl zkusit požádat Greye, jestli by ho tam svojí lodí neodvezl...
4 názory
david.urban1973
10. 06. 2015ahoj, díky moc za názory a kritiku, pokusím se jimi řídit a zkusím zas něco napsat.
Keith_Sullivan
09. 06. 2015Zdravím,
Poznávám Mirrodin a patrně i Kamigawu. Souboj bílého agra proti artefaktové afinitě (ornitoptéra, chromatická sféra, Myr Enforcer a patrně Cranial Plating a Frogmite).
Této hře jsem kdysi také holdoval a hrál ji na turnajích, ale nikdy by mě nenapadlo psát z ní povídku, asi už jen pro to, že prostě nevytváří příběh. Rád si přečtu reakce dalších čtenářů, kteří Magic neznají, protože by mě zajímalo, jestli to něco dá jim. Pro mě je to jako "zápis partie" - vídím, co kdo hrál a komu kdy došly karty.
Určitě víš, že světa Magic: the Gathering bylo sepsáno několik knih a karty tak nějak vycházejí z událostí v nich popsaných. Ale tvořit to obráceně (to znamená události z karet) je poněkud obtížné.
Čili shrnuto - Magic je jako inspirace pro povídky určitě velmi dobře použitelný. Ale přímý převod hry na povídku není úplně šťastné řešení...
Rád si přečtu další etapu.
...Její modré oceány a tmavá pohoří byla vidět... ## nesprávný tvar slovesa (...byly...) Slovosled (...Ještě byl několik dní cesty daleko... ## Byl ještě...) V úvodním odstavci (na to, že je úvodní) jsou dost dlouhá souvětí. Místy nadbytek zájmen (...Hluk lodních motorů mu stále přerušoval sled jeho myšlenek....) Tady je častý výskyt slova ...loď... nebo odvozenin (...Lodní sirény... ...Lodní radary nehlásily žádnou jinou loď...) Nadbytečné, nic neříkající přívlastky (...Několik rolníků se lopotilo na blízkém poli...)
Jelikož tu hru neznám a hraní počítačových her mě teď ani v minulosti nebavilo, čtu dál trochu zrychleně, ale domnívám se, že mezi příznivci her -- právě proto, že se jedná o ohlédnutí za starší hrou -- by se mohli najít spokojenější čtenáři téhle povídky. Mně se na ní líbí to, že lidstvo nakonec zvítězilo na technokracií přicházející odněkud "shora" (kéž by tomu tak bylo ; trochu v tom spatřuji paralelu s posledními desetiletími) a říkám si jestli by nad tou technokracií -- namísto bojem -- nemohlo lidstvo v té tvé povídce zvítězit nějakým "přechcáním" nepřítele, ve švejkovském stylu.
Přiznávám rovnou, jsem příliiš unavená, než abych to dočetla do konce, ale alespoň dojmy z první části - na povídku se mi to zdá moc vytržené z kontextu. Možná by pomohlo, kdybych znala Magic the Gathering, nevím. Když se na to dívám jako na soběstačný příběh, chybí mi motivace a vysvětlení. Kdo jsou tihle bojovníci? Co z toho mají, lítat z planety na planetu a bojovat? Jak se těmi bojovníky stanou? (Ano, hráč se nejspíš snaží nasbírat co nejvíc bodů a vyhrát hru, ale jako motivace pro hlavní postavu povídky to tady nestačí.)
Stejně tak samotný popis boje. Vypadá pěkně, promyšleně, ale zabere velkou část povídky a zdálo se mi, že ji nijak zvlášť neposune dál. Tenhle boj by se mi líbil jako závěr dlouhého příběhu, kdy budu vědět, jak v tomhle světě funguje magie, jestli hrdina překonává sám sebe, nebo to z nervozity pěkně patlá.
Pozor na pravopis - shoda podmětu s přísudkem (spoje se začalY tavit).
Při čtení o technomágově prvním útoku jsem si říkala, že bych si od tebe ráda přečetla čistokrevné sci-fi :-)
Měj se krásně a piš dál.
A.