Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePorcelánová panna
Autor
Azrael6
Zatuchlá místnost byla osvětlena pouze jemnými paprsky slunce pronikajícími škvírami zabedněného okna. V tomtéž kuželu světla tančily svůj líný tanec drobounké částečky prachu.
Ozvalo se tiché zalapání po dechu.
Bělostná tvářička se roztříštila na kousky. Drobné střepy odlétly do dálky a kdysi krásný obličej se změnil v hromádku rozbitého porcelánu.
Starý muž klečící na kolenou k sobě něžně hrne vrásčitými dlaněmi každý střípek, který zahlédne. Ostrý hrot se zapichuje do prstu a kapka rudé krve z drobné ranky dopadá na podlahu ve stejné chvíli, jako první slza ze smutných očí.
Tělo stařičkého Osudu se rozechvělo vzlyky. „Co jsem to udělal?“
5 názorů
blacksabbath
14. 06. 2015wau.....kapka rudé krve ..... dopadá na podlahu ve stejné chvíli, jako první slza ze smutných očí...............*/***
Dianko, děkuji za názor. Asi netřeba říkat, že jakákoli zpětná vazba (ten pocit, že to někdo čte :-D) potěší :-)Fruhling: Děkuji za výtku. Souhlasím, že "povídka" by měla být delší.