Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Šakali

15. 06. 2015
1
3
414

Šakali

 

Chtěla sešit, kam by se celá nakladla. Ale ne deník. Deník je fádní. I deník s obrázky je fádní. Připadalo jí, jako by nebylo nic dost dobré, aby ji to mohlo pojmout. Uvažovala o krabici. O otlučené, promaštěné, zahliněné, nebo nějaké podobné krabici, převázané režným provazem. Tam by házela papírky. Svoje střípky, které nyní nosila po kapsách a kabelách. Krátké verše, obrázky, drobné úvahy. Vzala by tu špinavou krabici, všechno do ní zavřela a schovala pod postel. Nebo někam do sklepa. Ale tam by to mohl někdo najít.

Zafuněla. Byla vzteklá. Žádná krabice nebude. Žádný deník. Bude zas jen její hlava plná šakalů. Srdce plné šakalů. Břicho plné šakalů...

 

Jednou ji zevnitř nadobro rozsápou, rozkoušou, až zbude z jejího těla jen skelet, ze kterého budou trčet přežrané, střevy uškrcené, krví ulepené hlavy těch cizopasných bestií.


3 názory

Lakrov
21. 06. 2015
Dát tip

Jo, píše.


Nepíše každý autor tak trochu o sobě? ;-)


Lakrov
20. 06. 2015
Dát tip

 Posledními dvěma řádkami působí tenhle krátký text jako taková hororová miniatura. Píšeš (často, uvědomuji si) ve třetí osobě, ale začínám mít dojem, že (píšeš) o sobě.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru