Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVoľné miesto
Autor
dajakbol
Žilina – Vrútky – Kraľovany...
Za sklom sa topí sneh.
Ten sneh je iba maľovaný –
tie slová opisné.
Vnímam ich od prostriedku po rám –
obrázky, obrazy.
Ďalej to nechám metaforám,
lebo ma porazí
a poviem ako kritik M. R.:
kvalitatívne ani priemer,
smiešne a obskúrne.
Básnici na turné...
Dosť takých veršov, takých zbierok!
Nech už je tma a Ružomberok.
__________________________
Otče náš, ktorý si na nebesiach,
prezraď mi, čo je to ten presah.
Toľko ním šibrinkujú kritici,
toľko ním šibrinkujú laici...
Kto by dnes v blížnom hľadal skrytý cit
o suchom krajci.
Sám neveľmi sa vynímam,
už blízko svojim minimám.
____________________________
Nie aby som s tým zaraz prestal,
navzdory mnohému,
naivne dvíham na piedestál
provinčnú bohému.
Ani by som s tým nezačínal,
no kto sa natrápi,
kým skončí ako originál
v podobe atrapy,
kto riskuje, hrá (a keď achká
tak neafektovane, zľahka),
kto nedbá o účty
a kto je vôbec málo skromný – – –
toho môj sonet ako pomník
sotva viac poľudští?
_____________________________
Napíšem báseň.
Ničivo. Detsky.
Tak, ako žijem.
Na plné pecky.
(Daniel Hevier)
A to ja takú pecku
napíšem na prípecku! – – –
Len kde ho doma máme?
Musím sa spýtať otca –
ako že som ten zvodca,
sľúbil som pecku dáme.
Sľúbil som dáme PECKU
a na najbližšej schôdzke
bolo by idiotské
hľadať ju v prázdnom vrecku.
Hľadať ju ako prísľub
nečakaného zmyslu
a nenahmatať ju tam
ani len ako náznak
zmysluplného prázdna,
bolo by trápne, hútam.
______________________________
Dievča si ku mne prisadlo
a vycerilo hryzadlo,
orieškov že si zobne.
Oriešky slané,
čo mi dá za ne?
Veru nič nadosobné.
Otrčí mi len výstrih
a nepocíti ostych,
pred zrakmi bystrých,
pred zrakmi prostých.
A nie a nevycerí
kompletné chelicery.
__________________________
Tak som sa snažil: precizovať,
cizelovať,
cibriť.
A vo výsledku: hybrid –
ostnatý karafiát.
Dá sa to,
nedá prijať?
Argumentujte vecne!
Kým ten kvet neodkväcne.
15 názorů
Zkusila jsem se na vás taky konečně podívat - věru, naše směry jsou zcela jiné, a to už počínaje jazykem.
Dílko mi přijde jako velký koš květin, každý si může najít tu svou, kterou má rád. Pro mne osobně je hezká první květina (bez 3. sloky jsem se i zasmála), pak druhá (snad rozumím), 4. a první část 5. Stejně mám ale pocit, že vám mohu rozumět jen s obtížemi - i za to děkuji.
A Kryla mám též velmi ráda.
nenahnevaj sa Paľko
garnovsko šekspírovský sonet hih
aj aj
jedno slovo nestačí
na okraji mesta
aj by som ťa opáčil
aj keby mi nestál
jedna ruža červená
a tá druhá biela
neviem čo to znamená
že si do mňa celá
a tak hľadám znamenie
jak to ženy robia
každá pri mne skamenie
už keď ju chcem objať
ešte sú tu muži
každý po mne túži
Tohle jsou skutečné básně. Co o nich ještě? Že je jich až příliš na chudáka zdejšího čtenáře? To už tak u básníků bývá. Co je do jedné básničky! Možná by čtenáře víc napružila učebnice matematiky.
já žádné vysvětlení nepotřebuji...jsem totiž ŠÉR LOCK Koumes I. :)
pěkný den přeji:)
Jaroslav Popelínský
22. 06. 2015ale ano, čte, není to jen Tvá představa, však rozměrem témat
takto pospolu nemusí jednoho udržet v jednom záběru -
ale co tu vlastně, Ty dobře víš, kudy sem prve :)
J. P., no a to je vlastne len torzo celého cyklu, lebo čosi z neho som tu už zavesil; ale, áno, máš pravdu, to len ja si uvzato myslím, že sa to predsa číta skoro samo:)
Jaroslav Popelínský
22. 06. 2015řekl bych, že v tomhle objemu mnohej čtenář od půlky
dokončuje už víc s pocitem „ to dám...”,
aniž by dostatečně víc vychutnal, než jen dočet -
každej z kusů tady, ve zřejmý samostatnosti,
umí sebrat oku mnohem víc, i když důslednej čtenář si
jistě čas s rozobrazením (věřme) udělá...
Egil, už to bude asi tak, že očividne nie som dajaký mysliteľ, filozof, tak aj moje básne nie sú obsahovo ani formálne zvlášť členité, rafinovane štruktúrované. I čitateľsky sú mi bližšie lapidárne, lakonické, pádne formulácie. Ale, pravdupovediac, ako autor nemôžem tvrdiť, že toto som si zvolil a toto odmietol, že som si mohol vybrať – píšem, ako viem, našťastie náhodou tak, že ma to o čosi viac teší ako štve.
Zuzulinka, no hej, mám tam niekoľko novotvarov a tiež niekoľo menej frekventovaných slov. Ale nezdalo sa mi vhodné vybaviť dielo vysvetlívkami. To je také... ošemetné: niekto by to možno privítal, niekto by sa mohol cítiť urazený, a vôbec by to asi vyzeralo, že sa komicky starostím o prijatie svojich výlevov.
bezvadné, vždycky mě to něčím překvapí a ač slovenčiny znalá, místy jen stěží slova i-de-n-ti-fi-ku-ji znova:)
P.S. Natřete peklo na bílo! Moc mě to (vážně) bavilo:)
Místy až pamfletická, jak si tak dvtipně vymezuje prostor (nejen) v jazyce... Baví mě Tvoje lehká obraznost/dikce "na tři akordy". Fajnový hybrid. :-)