Košile od tebe

Rudá tečka na bílé košili
pak poslední záblesk v očích
a už jen tma a zima
strašná zima ochromující tělo
a to ticho a ta tma
jak v hrobě kdybych ležeti už měl
ta tečka na košili kterou jsi mi dala
ta podoba teď orchideje květu
jaká krása v kontrastu rudá bílá
jako naše láska kdys
tak nezoufej si že teď odcházím
že víčka tlačí ve dne sen víc než kdy v noci
jen nepouštěj mou ruku
drž dokud nepustím tě já
bojím se samoty
ta samota ve smrti nekonečná as jest
drž a mluv na mě sic už nevidím tvou tvář
a v dáli zůstává tvůj hlas jak andělský zpěv
nechci odejít však neodkladné to jest
jen pár slov ještě chci ti říct
však přes vodopád krve z úst vyjde jenom vzdech
a jak moc chci ti říct co pro mě znamenáš
že jen tys byla má láska
a láska moje veliká
že díky tobě vím co milovat znamená
vím, nebo jsem věděl?
alespoň jednou naposledy
říc ti jak tě miluji
slyšíš? Milu.....
sbohem lásko anděli mých snů
již můžeš ruku mou pustit
a hlavu mou ze svých ňader
na zem klesnout nech
a utři slzy svoje smutku
vždyť víš jak málo ti sluší..