Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seaž se vzbudím
Autor
jednooká panenka
kastrol a déšť
pamatuju si na tvůj polibek na má víčka. Tehdy sis myslel, že už spím a já se pak začala tak strašně smát..až jsem se vzbudila – a ty nikde. Tak tu tak stojím, celá bolavá. Mé myšlenky nemají konce a přes všechnu tu smutnou náladu začalo venku pršet přísloví o džbánu a uchu. Nevím, zrovna se džbánem bych pro vodu nechodila, zvlášť ne, když prší. Vyndám kastrol (ten je větší) a nechám nebe smutnit do něj... co jeden kastrol.. všechny!
až se vzbudím
Měla bych se zvednout a jít. Přistavte jeřáb. Lítaj tu všude, jsou všude. A svátek slaví každý jindy. Ó, bože, jak dlouho ještě. Počkej, vezmu si léky, na svou duši náplast, která nepomáhá. Čtu a knížce říkám vtipy. Kdo je vtipnější? Já nebo já? Prosím, slibte mi, že budete mlčet, až se vzbudím.
nedělní
Byla jsem na lupu v ledničce – pro dobrej moučník – s karamelovou náplní. Tak to tak bývá, když jdete světem a jediné, koho potkáte, jste vy sami. Obula jsem si děravý boty a mám ráda trochu toho deště na zemi. Jinde padá z nebe asi síra, nebo jiný molekuly. Jdu stále veprostřed kolejiště. Vlak ještě nejel, ani ten zpáteční ne. Hrudník mi svírá nejistota. V neděli se marně čeká na pošťáka. Mám v duši černej stín a za svý city neručím.
přízrak
poztrácela jsem slova
marně hledám čtyřlístky
v posekané trávě
vím, že jsi se mnou
cítím tvou vůni
po liliích
jsem přízrak stromů
tak tichých
až z toho mrazí
pro tebe jsem ochotná
snášet světlo
i když mne zabíjí
ale tentokrát nechci
tvou ruku
zachráním se sama
4 názory
dievča z lesa
22. 05. 2023boľavé a krásne verše***
jednooká panenka
29. 06. 2015nečekám od čtenářů žádnou kritiku, píšu, protože to ze sebe potřebuju dostat... a když ti došla slva, nevadí... ;) :)