Halucinace

Podvědomí plné křiku

úder srazil tě na kolena

Vyděšen vstáváš v okamžiku

a vidíš

kříž u stropu oběšen

jako černá žena

Vší silou lámeš mříž

zaseklou v mramoru

a prosíš

ať nechají tě jít

za ní tam nahoru

Do volného prostoru

Nikoliv

ty jsi náš host

Hlas ozývá se zvací

Kozí dech má pachuť uhlí

Zde v truhle

jako někdo

zanecháš svou kost

i oděv co nekrvácí

A až si uvědomíš

že jsi bezvládný tvor

nahý

v kterém již zůstal jen

zástup uložených věcí

kordón pohlavků tě vyprovodí do komor

kde

opustíš astrální tělo

a jako paprsek světla vystoupíš

možná

do výšin

nad spalovací pecí

 

 

 

Citát  :   Bráníme-li v cestě přirozeným vymoženostem

              otevíráme cestu nepřirozeným myšlenkám

---