Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePoutavá
14. 03. 2002
7
0
1112
Autor
Restless
Dostanu pouta z hedvábí?
Snad trochu jedu do kávy?
Či řez povedeš břivou tupou?
Proč hledáš další páry rukou,
už nestačí ti jedna touha?
Dál budeš se jen lásce rouhat?
Dál zkoušet štěstí u jiných?
Zrada, to není těžký hřích?
A lžeš, když říkáš: Miluji tě?
A vážně chceš mít se mnou dítě?
Snad někdy nespím bolestí.
Je láska k tobě neřestí?
Tak dneska už to třeba vyjde.
Motýlí pouta vážou ruce.
A, vidím dýku. Zubatá přijde?
Dnes nebodej do zad.
Dnes radši do srdce.
Tak už pojď...
gabio: No, vzhledem k tomu, co vsechno jsem tou dobou citil, co vsechno me tehdy bolelo... To, co jsem napsal je jeste zkracena verze puvodniho. Original ale bohuzel nemuzu najit.
A lžeš, když říkáš: Miluji tě?
A vážně chceš mít se mnou dítě?
(----tohle je ještě horší než tohle:
Tak dneska už to třeba vyjde.
Motýlí pouta vážou ruce.
A, vidím dýku. Zubatá přijde?
Dnes nebodej do zad.
škoda
Diky.
Stevenson: Bylo to psané pod dojmem okamžiku. Nechtěl jsem měnit ty rýmy, bál jsem se, že by to mohlo změnit výraz básně.
Zvlastni. Tak primo recene a pritom s lehkosti. Zni to jak zpivane, s bicimi a jednou trochu rozladenou kytarou :)