Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHolka ham ham
Autor
Movsar
Neděle večer
Kdo ještě neusnul, ten má srdce rozechvelé nočním proudem. Mnoho lásky proteče rádiem , každou minutu je toho na malou povodeň. Láska počítaná na kubické metry. A z chat se ještě vracejí lufťáci. Venku na parkovišti třísknou dveře aut, rozhučí se výtah. Ti ale nemají na romantiku pomyšlení, takhle kdyby byl kus salámu v lednici od pátku. Rádio zapnou jen jako kulisu. I je tak ocáká láska.
Ajfounek
Má svůj ajfoun, své nablýskané štěstíčko, holka samá móda. Stojí v branické zákrutě, čeká na autobus a v rukách chová to své štěstíčko. Je jako maminka s robátkem. A tohle svede mnohem víc než tamagoči, a taky má hezčejší oči. A na čelíčko mu ve výrobě vyleptali jablíčko. Ale to k tomu patří!
Rýmařka
Vběhla do metra a hned rýmuje. Potahuje, utírá si nos, papírky s vervou profukuje. Září zkrátka vtrhlo na scénu podobně jako žena do vozu. A nebere ohledy.
Braník
Neklenou se horizontem téhle čtvrti kupole chrámů, jen rozhárané střechy činžáků. Braník. Ač na pevném podloží, leckoho tu stihne mořská nemoc. Z piva. A vysoko, skoro až mezi mraky, skokanský můstek. Tam dobrovolníci pilují své salto mortale. A dělají to vždy napoprvé a dělají to stále.
Holka ham ham
Seděly v metru, probíraly práci, s vážností, ale taky se zjevnou úlevou, že už jen mimo ni. Dvě upravené ženy, jedna o něco starší než druhá. Mladší pak jela od Národní sama. U nohou taštičku s logem módní značky, v hlubokém výstřihu kopečky opálené z léta, velmi dívčím způsobem klenuté. Působila jako adeptka na modelku. Petr Kotvald by jen zapěl: Měla postavičku ham ham! Pak si zajížděla rukou do vlasů, takové kaštanové záplavy. Ne ledabyle, jak to dělávají mondény, ve vrcholné chvíli flirtu, ale docela soustředěně: vytahovala z vlasů smítka nebo něco podobného. Několik jich jen tak pohodila, pak sevřený palec a ukazováček natáhla vysoko před sebe, proti chabému světlu vagónu. Pozorně prohlížela nález, mírně s ním otáčela, jako když vědec otáčí robotickou rukou. Chvíli to trvalo, zdálo se, že přemýšlí, dávala si na čas. A pak – snědla to. Ham ham!
5 názorů
Pobavilo mě srovnání telefomu s tamagoči i ten druhý význam rýmování, jen ta dvojšunková holka mi moc nechutnala.
bude to nejspíš něco prozaičtějšího. na prima zoom o tom možná bude i pořad.