Můj sen

Není to tak dávno,

co večer se mi zdálo,

že na palubě škuneru

podepisuju pár dekretů.

Pár dekretů a smlouv,

o tom kde všude může

tento škuner plout...

Odložil jsem pero,

a chystal se na lože,

v tom mi ale plavčík

předložil ještě jeden dekret

a řekl: Co Kaspické moře?!

A já jen odsekl,

nač Kaspické moře?

Tam přece nepoplujem,

to je moc daleko,

až někde za obzorem,

ano, až tam je to.

Plavčík se podivil

tomuto výroku...

Přece by neprosil,

a tak se dal do kroku.

Odešel z kajuty,

a prokleté dekrety

zůstaly na stolu.

A tak se dívám

na čáru obzoru

úplně v pozoru,

a divím se rybám,

že je nespálí

to rozžhavené slunce,

které v povzdálí

pomalounku a spoře

zapadá do vod

Kaspického moře.