Žiletka

Báseň jsem psala v době,kdy jsem se cítila psychicky špatně a napadaly mě podobné myšlenky.

 

Žiletka

 

Vždy, když se žiletka s tvou kůží setká,

v tu chvíli žal a bolest velká,

když ti rudá barva po těle stéká,

když myslíš si,

že nikdy nebudeš se smát,

vždycky je naděje velká,

že někdo při tobě bude stát.

Když ti slzy do klína kapou

a v ruce svíráš žiletku tupou,

tvé oči už nechtějí vidět svět,

krev v žilách ti ztuhne hned.

Černé myšlenky se ti hlavou ženou,

když mysl má už usouženou.

Beznaděj ti hlavu zahltí,

žiletka tvé žíly přeletí.

Pamatuj, že někdo má tě rád,

a vždycky za tebe se bude prát.

Neubližuj sobě,

ani těm, co tě rádi mají,

nikdo na světě jim tě nenahradí.

Nechtěj vše tak snadno vzdát,

lepší život si můžeš přát.

Rozmysli dobře, zda to za to stojí,

jizvy v srdci se nezahojí.

Však na rukou ti zůstanou,

ale zklamání jednoho dne přestanou.

Neboj se svůj život žít dál,

nikdy v tom nejsi úplně sám.

---