Jako

Viděl jsem dvě hvězdy zhasínat na nebi
hladil jsem tvé trny vonělas jak růže
a cítil jsem je v dlaních jak zatlučené hřeby
jako bych byl sňatý právě dolů z kříže.

A tys ještě spala plná dotýkání 
jenom vlasy svými před ránem zakrytá 
jako Měsíc napůl stále v umírání
s tváří odvrácenou v zrcadlech ukrytá.  

A ručička hodin Longinovo kopí
vteřinami času do boků mi vniká 
v kapce rosy právě se celý svět topí
jako svíčka obzor dechem ženy bliká.

A kolik jí shořet jak nám ještě zbývá  
kdybys ve tmě byla, dám ti světla mého
na květiny zvadlé v ticho se tu dívám
jako sám na sebe jak smrt na živého.