Migrace myšlenek

přemýšlím

o hrdých koních za plotem

jak jim tuhnou hřívy

v tomhle mrazivém ránu

jen letmo prolétnou mlhou

když opatrně nevozí na hřbetech

smějící se děti

 

přemýšlím

o tváři podzimu

ve které pihy už nenaskáčou

a každé ráno jí při krášlení

padá na trávu zbytek jinovatky

jak je bledá a krásná

nepolíbená

poznáním

 

přemýšlím

o lidech

vídám je

v mihotavých záblescích

sebe sama

choulostiví a zranitelní

brání se

svraštělým obočím

bojí se pronikání

 

přemýšlím

o soucitu

cítím ho čím dál víc

vídám čím dál míň

zatímco svět kolem nás

ve strnulé křeči

rozhazuje lidské duše

na všechny strany

 

přemýšlím

o poznání

chvějivé vzrušení

z něčeho neznámého

jako vždy je s ním i nejistota

a sebevražedně popichuje toho ďáblíka

co našeptává

„zbav se jí!“

 

přemýšlím

o strachu

který je hmatatelnější

začíná se zhmotňovat

a dostává podobu lidí

 

v jádru stejných jako já

 

jsem i já strach?

 

chci jím být?

---