Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRuce
03. 02. 2000
0
0
834
Autor
Plamínek
Dvě ruce jak dva milenci
a stále jedna vniká do prostoru té druhé.
Jsou jako nerozlučný pár,
co k sobě patří, co tu bude.
Prsty se proplétaj´a šeptají si slova,
slova lásky.
Ty ruce za nás mluví
a vždy si rozumí.
Zatím.
Zkoušejí, co je podnítí, co je vzruší,
a když to zjistí, tak v tom strvají
anebo uniknou zpět
do svého prostoru.
Dvě ruce jak dva milenci.
Dvě ruce - jedna duše.
Somalče, je mi líto, ale ty ruce, o kterých píšu, patří každá k jinému tělu, tudíž Tvůj požadavek dvou osob je splněn, aniž by sis toho všiml.
Říkáš ruce vpletené do kola lasek?
Jen si je moc nepolamat!
Uniky do svyho prostoru dost na rukou zebou :o)
Rada sem cetla s tebou
z
Jen si je moc nepolamat!
Uniky do svyho prostoru dost na rukou zebou :o)
Rada sem cetla s tebou
z
Hele to vypadá jako by si člověk ve věcech lásky atd... vystačil jen se svýma dvěma rukama - a já mám pocit že lepší jsou čtyři ruce - jedna duše...
Pampalá Plamínku.
Jsem moc rád, že si v tobě už protírá oči
ta jiskra, která svůj cop v sebemenším zavanutí
rozplétá v plápolání. Tedy ta Jiskra, kterou vánky mění v plamen a ne v rozhořčeného a pohoršeného Pionýra.
Na louce plné rozpučelých květů sbíráte a schraňujete pouze krůpěje rosy pro nový příliv kubismu.
Rozkošné...
Jsem moc rád, že si v tobě už protírá oči
ta jiskra, která svůj cop v sebemenším zavanutí
rozplétá v plápolání. Tedy ta Jiskra, kterou vánky mění v plamen a ne v rozhořčeného a pohoršeného Pionýra.
Na louce plné rozpučelých květů sbíráte a schraňujete pouze krůpěje rosy pro nový příliv kubismu.
Rozkošné...