Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSamota
21. 03. 2002
0
0
1274
Autor
hipinka
Když ochutnáš samotu,
spálíš si jazyk o horkou kávu,
spánek nepřichází.
A máš opuchlé oči,
když bezelstně a nezištně
hledíš do slunce.
Máš pocit, že nedýcháš,
že není důvod k tomu.
A nejíš a nedoufáš,
že se něco změní.
Drží se tě jako klíště
a v davu lidí je najednou
chlad, cizost a lhostejnost.
Nesměješ se, nepláčeš,
nemáš žádný výraz očí.
Ty jen hledí do prázdna
a čekají, až někdo přijde.
Mluvíš mi ze srdce, já často cítím to samé.
"...Nesměješ se, nepláčeš..." ...to je výstižné...
Často mě tu upozorňují, že se vyjadřuju příliš jasně - možná je tomu u Tebe také tak :o)