PROLOGY

Tak jsem se procházel po svých starých dílkách a přišlo mi, že někdy mají prology větší sílu, než samotná báseň ... Pár jsem jich se dal ... Souhlasíte se mnou?

„... Jsou těla jež dokáží dotýkající se rty těžce popálit.

Jako cvičení se doporučuje chůze po uhlí rozžhaveném.

Ne vše, jde však naučit a tak spousta motýlů dosedaje na tvou kůži vzplane ...“

 

„Včera plakala ...

tak nahlas plakala ...

až jsem si vzpomněl, že je to kvůli mně ...“

 

„Zvláštní.

Kolikrát si mi řekla, jak ti naše peřiny voní mnou ...

a já zase necítím v nich nic jiného než vůni tebe ...

Směšné.

Přitom nejvíc voníme, když peřiny se válí po koberci ...“

 

„Vypnuli lampy, ať svět si svítí sám

a já po těch whiskách lehce kolísám,

jako dráťák tvýho táty.

Tak teď prosím všechny svatý,

ať to slunce chvíli zdrží.“

 

„... Včera jsem spadl se schodů přímo do dneška.

Jsem dobitý, nestihl jsem spát a navíc ... navíc, jak zdá se, ani v tomto patře nebydlíš ... „

---