Bez dechu a bez krve

Mám šuplík plný vzkazů, které nemohu předat.

 

Nesnáším padlé anděly bez oteklých jizev,

Nenávidím svoji naivní víru,

Snažím se oživit poslední vzpomínku.

Ale jak daleko si troufnu?

 

Pavučina osudu je zametená,

Povolávám terror a nelidská kouzla,

Míchám slanou vodu a krev - Tak pij!

Ztracena v extázi zaprodávám intelekt neexistujícím duchům.

 

Přičemž sedím nad skleničkou whiskey,

Piju a křičím na démony v umrtvené mysli,

Avšak ty hlasy neustále šeptají:

"Tohle je konec tvých nadějí!"

 

---