Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZtráta
Autor
LindaViolet
ZTRÁTA
Jizvy po tváři, jizvy po těle.
Kdo jiný mě má zachránit,
když ne já sám sebe?
Červený vánek mě ochladí,
při ohavném myšlení.
Tam já hledám klid a mír.
Tam probouzí se ve mně stín.
Tam já hledám probuzení,
tam já hledám útěchu.
I když vím, že klidu není.
A už vůbec prospěchu.
2 názory
no já nebudu šťourat, na tyhle úvahy je lepší neveršovat, ale napsat prostě úvahu... ten konec jakože rým pro rým - útechu,prospěchu -
to já když přemýšlím na svým životem, dám si raděj frťana, pohladím kočku a jdu dělat něco smysluplného, jináč bych si to taky mohla hodit...
I tohle na mě působí velmi naivně. Když si člověk přečte prolog, tak se musí opravdu usmát. Možná k tomu vedla hluboká úvaha, ale výsledek jí neodpovídá ani omylem.
...pod červeným vánkem si neumím nic představit a myšlenka "jsem ten na koho jsem čekal" je sice fajn, ale nic objevného... technicky to působí opět téměř parodicky...