Sisyfos

V té první žrali taky:))), no, ty jsi mladší...

Já jsem nejdřív viděl Tři oříšky s Libuškou a moc se mi to líbilo. Ale ti holubi mi lezli na nervy - máte to přebírat, ne žrát, jsem jim říkal :)

Pro mne byla první Popelka s Evou Hruškovou zjevením a žádná další ji nepřekonala...

On toho taky takový holub moc nepřebere. Jako dítě jsem koukal na filmovou Popelku a divil jsem se, čím ti holubi Popelce pomáhají, když jen bohapustě žerou a plní si volata :-D

Jeden holub by nestačil:(((

Gora, Kolobajda: ... a najednou se holub dusí v papiňáku :-)

Kolobajda: jako bych tě v zástěrce viděla a s holubem přebíráš a přebíráš:)))

Něco málo o kuchyňských hrách

Já když vidím utěrku           nebo stírám prach

nasadím si zástěrku          pak přebírám hrách

nebaví mě rachot bagru    toho jsem si užil v lágru....   " -))

Promiň Leni, chápeš, že toto není reakce na tvou báseň, ale na přihlouplý koment. Tvá báseň je za T***

ano, lyryk si to upravil super, se řadím k jeho pojetí, paráda!

tak     jako   já skládám svůj promarněný rok…   rozprášeného  člověka           pozůstalí                beznadějně skládají              v jedno                   každodenní  bytí            v jedno                   bylo

/// tak jsem si to naskládal já .)

Kuchyně je srdce baráku :-)

/*

Dobrý den,myslím si, že skáldání rozprášeného člověka by mohlo zajímat pana Emanuela.

Ostrich: hezký názor.-)

Josephino, díky:-)

aale ona ta krása je v maličkostech! ;-)

To by mne nenapadlo, jakou může vzbudit takhle smutná až řezavá básnička diskusi... Rozdrobit se lze do čehokoliv, co je zároveň nutné i rmutné - je práce a dílo, nemá-li člověk to druhé, je mu jako by nebyl, na druhé straně se ale hvězdy skládaly dohromady z prachu a smetí, tj.kdyby každý vytvářel především své dílo, možná by se ten náš svět brzy rozpadl, neutírán, neumýván, nekrmen :-).

no ale pro NĚKOHO  je základ života právě ta kuchyň... no a co, ať si každý dělá co chce... tohle jsem chtěla říct :)

Slunce: mně je fuk, jestli někdo tluče budky, nebo rád pucuje záchod, jen by to něměl brát za základ své existence a cpát to všude...

jo.-)) 

něco jako "Majdy z kuchyně" ?? :))))) 

na koštěti se já i někdy proletím :)

díkec:-) s tím klubem to není špatný nápad.-))

Já si myslím,že třeba utěrka,hadr na zem nebo koště jsou celkem vyrázné archetypálně genderové předměty a daly by se zakomponovat i do nějaké např. surrealistické básně.

Careful: i ženská se někdy může cítit třeba jako polétavé zrnko prachu nebo vyždímanej hadr...co myslíš? S tím klubem to není zas tak špatnej nápad: nechceš jej založit? :)))

mělo být - tak to bacha, omluva 

ta to bacha na vále já dělám i jiný věci než štrůdl... ale zase na druhou stranu, proč by se měly ženy stydět za to, že jsou ženy a dělají věci, které jim přísluší nebo je dělají rády.

Proč s nimi hned do klubu. Není nic hroznější, když v sobě žena tyhle věci popírá nebo dělá, že ženou ani není.

Emancipace je krásná věc, ale já třeba raději udělám štrůdl než novou budku pro ptáky ... a nikdo neumyje tak skvěle okna jako já.. mám takový udělátka, patnáct oken za hodinu

a utěrky vyvářím, kdyby ne, máma by se v hrobě obracela...

Nemyslím, že by každá žena měla potřebu psát o utěrkách, válech a jiných zhovadilostech...ale bydlenky rozhodně.

Jinak samozřejmě vím, že to je depresivňoučké..no, ňu, ňu...jsem děsně empatická k cizím lidem :D, to nic nestojí a naopak možná taky chytnu nějaký tipeček.

Díky, jasně švagr by tam plácl bagr, je trochu smutná, pravda:-)*

Ne každá bilance musí být radostná.   /T

Jelikož jsi žena, používáš jemnější příměry.  Chlap by tam asi nacpal bagr, že?

Tip dávám za to,jak je ta básnička zvláštně napsaná,ale vane z ní takový smutek,že jakobys to ani nebyla ty.

s empatií...................TIP

,...já tu báseň chápu..podívej se na motivy..utěrka, stírání prachu...psal by o tom třeba chlap...těžko!

podle komentu čís. 1 jsi tu báseň vůbec nepochopila.-) ale to nevadí, nemusíš všechno chápat

..ještě oprava: udělaly... soráč

(mám velký problém, páč si při ždímání utěrky fakt nic představit neumím...tak zavidím)

Mám nápad..co kdybyste si udělali klubík "Bydlenky" a cpaly tam ty básničky o utěrkách a válech, pracích prášcích, špinavém nádobí, mytí oken, do kterých se usmívá sluníčko a vy tak máte pocit naplnění svého ženství a existence... a všech dalších věcech, co tak určují život žen a jsou jim tak blízské a povědomé...

děkuju vám, všem,

jo taková menší úvaha nad životem.-)) ale všeobecná...:-)

Ždímaná utěrka - jak povědomé...umíš, Leni...                                 /T.

hodně psychologicky laděné... úvaha nad životem? :)

*/

Jo ! tip