Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte senaděje jiná než ráj
Autor
Josephina
Zkouším si představit návrat dějů na začátek,
ale vím jistě, že už se nemůžu vrátit a vytrhnout
se s kořeny a přesadit do jiného prostoru.
Moje kořeny jsou už pevně vrostlé do místní skály.
Ještě nedávno jsem přeceňovala své záměry,
mýlila se v mnohé opoře, kterou jsem si vzala do hlavy.
Která byla spíš docela lákavá a po ruce.
Namlouvala jsem si, že jsem vybrala
ty správné rostliny, ze spřízněného místa.
Ale nakonec zjišťuju,
že to všechno byl jen vysněný Ráj,
má Utopie. Snad i má lenost nebo neschopnost
rýt hlouběji.
Všímám si, že v mé zahradě
rostou rostliny, které tu růst chtějí,
a že si rostou tak, jak ony chtějí,
a že se staly i přes mou nevšímavost
nebo dokonce můj odpor
jedinou, ale nádherně zelenou
nadějí.
10 názorů
Myšlenka je to zajímavá, jen trochu pateticky podaná. No nevim, ještě to párkrát přečtu. :)
to je hezké přemýšlení, souhlasím ...zelená naděje nechtěných květin.-))? jak výstižné...:_)
Jako zahradnice tvým metaforám dost rozumím,jsou mi blízké.
Někteří(já taky), se možná pokoušejí pěstovat se střídavými úspěchy příliš choulostivé a krásné květinky tam,kam vlastně nepatří a pak se divíme a jsme rozhořčení,když některá uhyne. - Tip.
Promenlivynick
17. 04. 2016ano, s takovýma očima co nejvíce zakořeněných ..
...spíše taková pidi úvaha, ale donutilo mě se pozastavit a pomyslet na svůj kořen. Kde ho mám, jestli tam vůbec je a jak je hluboto.
Evženie Brambůrková
16. 04. 2016Jo! Možná jsem v tom našla svůj smysl, možná jiný než tvůj, ale líbí se mi. /T