Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOd klobás víla
Autor
Grunge
Vzácný platan, sto padesát let a všechno stejný jako naposled
když jsem tu umíral - poprvé
Jen vrhal stín a snad ani blesk by ho nezničil
možná loučení - zdlouhavé
Z ničeho nic, jako bych snil, slyšel jsem kroky a nic víc
jako přelud – anebo mámení
To v jeho stínu stála dívka, jako cívka zbarvená a měla kvítka
ve svých oknech - jako znamení
A dávala jim jména
a já čichal ke knihám
Někdy kvítí sténá
když večer zhasínám
A tak jsem čet a ona četla, byli jsme světla plnou tmou
někdy se duše spiknou, že se obejmou - a svět to viděl
Bylo to jedno, co jsem chtěl a co jsi chtěla, prostě ses chvěla
a pak sis vzlítla nad mým nosem - a svět se styděl
Už ani nešlo poznat, kdo je kdo, byli jsme jedno
a bylo nám jedno, kdo se dívá
Ty jsi ta od klobás víla
Ty jsi ta od klobás víla
A jestli jsem to já, nebo jestli jsi to ty
tak či tak jsme oba šílení
Oba tak trochu stejně šílení
Furt je ti 13 a mně 25, protože poupě není květ
a v tom je naše neskonalá síla
Ty jsi ta od klobás víla
Ty jsi ta od klobás víla
A jestli jsem to já, nebo jestli jsi to ty
tak či tak jsme oba šílení
Oba tak trochu stejně šílení
13 názorů
Miroslawek
09. 05. 2016quod erat demonstrandum
Miroslawek
08. 05. 2016A abych byl spravedlivý - začínal jsem mnohem hůř. Ovšem, pokud vidím správně, jsi tu od roku 2003.
Miroslawek
08. 05. 2016Staré přísloví praví: chytrému napověz...
Nechceš-li, zřejmě na tvé přání musím trknout, ačkoli to za to nestojí a radost mi to neudělá.
Text mi přijde místy až slaboduchý, plný sentimentální, pateticky umolousané žvanivosti a tím pádem na druhou stranu strašlivě prázdný. Jedna z mála věcí, co jej oživuje, je, tuším, nechtěná vtipnost, která dílko směruje k parodii, ovšem i k té jen na půl cesty.
Je otázkou, zdali s tím můžeš něco dělat, neb mnoho je povolaných a málo vyvolených. Mne jen nepřestává udivovat, kdo všechno se cítí být povolán psát... a je asi jedno jestli prózu, báseň nebo písňový text. Někdy mi připadá, že každý, kdo se naučil shlukovat graficky písmena do slov. Odtud k té Marii Terezii, původkyni zla ;)
A samozřejmě bys mohl něco udělat s základní, řemeslnou stránkou věci. V textu totiž nemáš "nějaké chyby", které bych lehce vyřídil, to je prostě nejen nezvládnutá artikulace myšlenky (např. dívka, jako cívka zbarvená), nýbrž elementárně nezvládnutá rytmika, chabá konstrukce rýmů, chaotická kompozice, atd... ale to by pán musel dohlédnout ze svého uměleckého piedestalu dále než na svůj vlastní nos.
Je to dost přímé?
Ty Sláwku, s tou Marií mi to přiblížíš? Miluju sice pseudointelektuální urážky, ale jestli tam mám nějaký chyby, napiš mi to normálně. Teda jestli dohlédneš tam shora sem k nám..
Jaroslav Popelínský
21. 04. 2016he, ještě zásadnější otázkou sou přístroje, kterýmažto se míněný děje, páč každej náboj nese si jen (nikoho nezajímá jak silně a dlouho) chuť, když na provedení jsme čtením po ozubí krátcí...
klobásy sou, co je znám, hotový - není třeba je plnit...
Miroslawek
20. 04. 2016Dívka: zásadnější otázka ovšem zní, čím naplňuje klobásy!
Dívka od klobás
20. 04. 2016Napĺňaš víly šťastím, svet sa ti za to odmení :) http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=467181
Jaroslav Popelínský
20. 04. 2016nevim jestli zrovna na celou produkci, ale jo, čoveče, možná bych do takovýho malýho klubu i zašel (pro klobásu i dobře zaspívanej první refrén)
Miroslawek
20. 04. 2016Někdy si říkám, kde udělala Marie Terezie s tou povinnou školní docházkou chybu?