Prstění zní jako plácání holubích křídel ve vnitrobloku

Přesně tak. Otevři ty svý oči. Kam bys spěchala. Seš líná píča. Klidně si lež. Nikoho nezajímá, že z tebe bude chcát pot na prostěradlo o něco dýl. Smrdí. Ty smrdíš. Ale to prostěradlo nesmrdí tebou. Smrdí časem, který na něm trávíš sama.

Lež. Kam bys chodila!

Seš nejzbytečnější člověk, jakého znáš. Je to smutné. Na světě je totiž spousta zbytečnějších lidí než ty. Každý by měl znát někoho, kdo je zbytečnější než on. Nebo by to tak měl aspoň cítit. Jak jinak zabíjet, abys přežila? Protože to musíš, abys přežila!

Posaď se na postel a podívej se dolů. Pod tričkem ti stojí bradavky. Jak by sis teď mohla nepřijít nekonečně přitažlivá! Přeješ si, aby to mohl někdo vidět. Chtěla bys, aby tě někdo oknem sledoval. Aby teď hned vstal z postele, nechal tam svoji manželku a šel si na záchod vyhonit s myšlenkou na tvoje bradavky a to, co je pod tvýma kalhotkama. S tou ranně šedivou, čistě pudovou myšlenkou, která vůbec nezávisí na tvojí fyzické kráse, si udělal i za tebe dobré ráno.

Odpotácej se z postele na záchod. Stáhni si kalhotky ke kotníkům a začni čůrat. Přesně tak! Ten nenapodobitelný zvuk, kdy moč opouští tvoje tělo! Kéž by ho mohl někdo slyšet a představovat si, jak asi vypadá tvůj několik týdnů neoholený mladý klín. 

Hotovo? Tak počkej! Nevytírej se ještě! Zůstaň sedět bez hnutí a dívej se na ty bílé dveře před sebou. Proč je vlastně zavíráš? 

Cítíš ty kapičky, jak pomalu zasychají na tvých holčičkovsky drobných stydkých pyscích. Vzrušuje tě to. Myšlenka na tvoji vlastní píču tě vzrušuje. Je to normální. Každý se vzruší při pomyšlení na vlastní genitálie. Každý. 

Prostě do sebe sáhni. Dotkni se svého vzrušení. Stačí dva prsty. Strč je tam ty frigidní děvko! Strč je tam!  Cítíš, jak seš vlhká? Víš, co to je? Chcanky! Ty se vzrušit ani sama nedokážeš. Seď! A nech tam ty prsty! Seď, dokud neoschneš. Nech ty chcanky pěkně zaschnout.

Ty seš vlastně hodná holka. Poslušná holka. A vždycky jsi byla. To je totiž každá děvka.

Přivoněla si ke svým prstům. Milovala svou vůni. Milovala, když k sobě mohla přivonět. Dva prsty. Prostředníček a ukazováček. Dva prsty, které dovedou připomenout ten kyselý pach sladkého nekonečna. Vagína je otevřená rána, se kterou se prostě narodíš. Můžeš ji lízat a snažit se ji zhojit, ale vždycky ji někomu roztáhneš. Protože seš děvka a miluješ krouživé pohyby ve svojí otevřené ráně. Strkáš do ní sama prsty. Ty nechceš, aby se zacelila. Líbí se ti, když mokvá. Prosíš se, ať z tebe teče ten nakyslý hnis. A ty tečeš. Udržuješ svoji ránu otevřenou. Bojíš, že kdyby se někdy zacelila, rozlije se ti ten jed do těla. 

Nikdy z ní nebude jizva. 

Tvoje píča je jediná rána, kterou čas nikdy nezhojí. Tak se běž vychcat. Moč dezinfikuje.