Chvíli

Jsme jen hra světel a stínů 
jen odlesk záře jsem na hladině
vteřinou bez konce k vteřině plynu  
a v píscích rána jsem na mělčině.

Zas venku jaro je a hasnou hvězdy
už světlo v pokoji ohřívá čaj
ze sedmi snů se mi zdá ten šestý
s kterým se o žízeň přihlásí ráj.

A duši dělí si holubi s havrany
paže jak plameny hoří mi dnem
oči ve vstávání právě jsou zorány
polibky plné jsou času a jmen.

Rozdělím mezi nás spálená ústa
kávou a loučením bolavá jsou 
a vím, že svítáním mohu tu zůstat
o chvíli déle než tělem a tmou.