Čekání na tramvaj

Jeden moudrý kamarád mi kdysi řekl, že se ženami je to jako s tramvajemi – když jedna ujede, tak vždy přijede další. Nebylo by tedy na čase, abych se přestal hnát za manipulační jízdou a trpělivě počkal na nablýskanou sedmnáctku? A co teprve kdyby na zastávce přistála vesmírná loď!

Když jsem bydlel na sídlišti Bohnice, stále jsem potkával jistou dívku se zelenými vlasy a škvírou mezi předními zuby. Působila na mě jakýmsi hravým dojmem a stačilo mi míjet ji na chodbě v paneláku a vždy mi to zvedlo náladu. Ze sídliště jsem se odstěhoval a přesto jsem ji ještě několikrát potkal a jednou jsem ji dokonce oslovil. Odmítla mě, ale je pro mě důkazem, že kromě osudové ženy Kamily jsou i jiné, které stojí za to a to ani neměla kdovíjaké nohy (mám na ně úchylku).

Při pobytu v Blázinci jsem poznal studentku psychologie Pavlínu, která vedla divadelní kroužek. Měl jsem v plánu vystihnout ji slovem uličnice, ale Kubova dračice mi na ni také perfektně sedí. Divadelní improvizaci si maximálně užívala a já jsem žasl nad její energií a radostí ze života. A nejlepší bylo, že se nebála odhalit ani diskutabilní stránky své osobnosti, které jsem však uvítal, protože temnotě směle propůjčila veselost a harmonii. I ona mě odmítla, ale zdá se, že tramvajemi se to po celém světě jenom hemží.

Ke Kláře jsem zpočátku přistupoval zdrženlivě, ale o to víc mě těšilo hluboké přátelství, které mezi námi vzniklo. Párkrát se mi podařilo jí zalichotit rafinovaným způsobem a ona to vždy oplatila neskrývanou radostí. Při rozhovorech jsem si tak trochu hrál na psychologa a přišlo mi, že Klára trpí pocitem viny po nevydařeném vztahu. Řekl jsem jí, že podle mě do vztahu investovala strašně moc na rozdíl od jejího partnera a takhle to fungovat nikdy nemůže. Byl to prostě sólista, který nenahrával a pak se divil, že jeho tým prohrál. A z neúspěchu obvinil spoluhráče, že mu nedávali přesnější nahrávky. Kláru jsem bral spíš jako kamarádku, ale její silné objetí při jednom loučení je přesně takovým momentem, pro který stojí za to žít a dosud mě to hřeje u srdíčka.

Zatím jsem se žádnou tramvají pořádně nesvezl, ale občas je taky fajn ji alespoň opravit a vyleštit.