Péče o řeč

"Opište text z rámečku a potvrďte, že nejste robot.“ Jak málo dnes stačí k prokázání lidství. Pojem člověk dostává v digitálním věku nové významy. Už se nedefinujeme rozumem anebo schopností vcítění, ale prostou dovedností vyťukat do klávesnice požadované znaky.

Poznal jsem děvčátko. Tři roky mu byly. Dokonale zvládalo pustit počítač a v něm nalézt hru a snad ji i dovedně hrát. Co ale nesvedlo, byla řeč. Lidská řeč, mluvení. To není nadsázka, je to fakt.

Přitom řeč to je, co z nás dělá lidi. Pomocí slov si ustavujeme pořádek ve světě; někteří radikální myslitelé dokonce tvrdí, že nic není, co není v jazyce.

Desítky tisíc let jsou vepsány v dějinách jazyka. Po tu dobu se kultivoval, aby ve 20. století zažil svůj vrchol: všechna lidská praxe, všechno vědění i cítění bylo do jazyka vměstnáno a z děl velké literatury se ukazovala všechna péče, kterou jazyku a řeči lidé poskytovali.

Přišly otřesy, dvě velké války a nejspíš nutně následující víra v nové začátky; ale spolu s ní nedůvěra ke všemu, co připomínalo staré – klasické - časy. Pokrok byl ztotožněn s vědou a technikou.

Věda a technika, touha opanovat přírodu za každou cenu. A co je tedy tou cenou? Možná, mezi jinými, těžko zanedbatelnými věcmi jakými jsou životní prostředí, tedy příroda sama, ale také vztahy uvnitř společnosti, to je právě řeč. Napříště už péče o ni není nutná, neboť hledisko (přírodo)vědy a techniky k řeči nemá příliš silnou vazbu. Z řeči se stalo cosi archaického, exotický přívěsek (do) společnosti.

Velkým myslitelem obratu k jazyku v jeho kontinetální tradici byl německý filosof Martin Heidegger. Připomeňme si jeho prorockou větu: Namísto řeči budou jen řeči. Z jazyka jako cesty k podstatnému (řeč), se stane jen jednorozměrná komunikace (řeči).

S holčičkou to bylo ale ještě horší, ve věku, kdy by dítě již mělo být dostatečně zásobeno slovy a mělo je umět zřetelně užívat, nesvedla ani tolik. Zatímco dítě v tom věku objevuje fantastické možnosti řeči, a mnohdy tím dospělého překvapí, nebyla s to ani základního dorozumění. Málo si s ní rodiče povídali? strhla ji digitální vlna do prostředí, kde řeč není nutná, protože je všude dost ikon? je na vině organická příčina? To nerozhodneme, ale můžeme se snažit všemi silami trvat na tom, že technika není jedinou určující skutečností ve světě. Ty síly leží v řeči.