Zvonečky líbezného Joží

Zvonečky líbezného Joží

Ňadra jí ztěžkla nadějí. Ze zvonečků, co milencům cinkaly k radosti, jsou kostelní zvony, co ohlašují velké věci. Už pod nimi nestojí kluk z léta, líbezný Joží, teď se tam hrbí zvoník od Matky Boží.

Mimo řeč

Když šumí moře, neříká nic. A když milenec šeptá ženě slova, říká o moc víc? Všude kolem písek, modrá obloha, hladina jiskří zlatavou. Ve vzduchu sůl a únava z horka. Ale prsty proudu berou do hlubin všechna ta jména věcí. Zůstávají dvě těla v dotyku. A máme-li být korektní, nemůžeme říct nic víc.

Vinárna

Ve vinárně U Trubadůra se ještě koulí řeči. Ji zajímá znamení zvěrokruhu, on se nenápadně ptá na děti, v čí budou péči. A je jasné, že z těch karet musí padnout srdce. Ale stejně nebude od věci, pojistit to ještě dvěma deci, napadne ho. A čišník už přichází s lahví kořeněného dezertního vína, neboť dobře ví, ten důvtipný strážce lásky. 

Dobré ráno, Vietname!

Noční rádio uspává, písně jsou náhle neznámé a reklama v něm nebývá. Zas až ráno ti dopřeje záplavu osvěžujících frází. Tandemy excentriků, schizofreniků, oligofreniků a různých jiných multifreniků vychechtají do světa další díru. Dobré ráno, Vietname!

Sweet home

Viděl jsem inzerát na byt. Loft v centru města, jedna ohromná místnost z kamene, luxusně zařízená. A po straně prosklené zákoutí: sprcha s toaletou. Je možný tento scénář: o nedělním odpoledni se návštěva usadí ke kávě a zákuskům; někdo pak odejde vykonat potřebu; ostatní ho při míchání nápoje a ochutnávání šlehačky z věnečků pozorují, on zas pozoruje je; snad se na to téma zapřede i konverzace. Je toto nová móda?