Česká neděle

Česká neděle

Z rádií se táhnou polední melodie, z talířů nudle. Neděle. A jinde z televize řeči, trochu hovězí. Zasyčí pivo, to je tady dobré znamení, že ještě je žízeň po životě. Odpoledne, když pak sklidí ze stolu, svlékne se do tílka a do trenýrek a řekne: „Pojď blíž, kotě.“ A ona jde.

Italský bufet

Italský bufet je jako po zemětřesení. Pár shrbených postav a samé kosti. Jsou zvířecí, ale cizinci z kosmu by to nemuselo být jasné. Tak se tady sešlo těch pár trudných hostí a zdá se, že tady budou ještě až se zhasne a je pokryje prach zavírací doby. A svět stejně brzy zapomene.

McMáma

Bledá kojenice bez jména. Sedí v McDonaldu a u prsu má miniaturní věc, s největší pravděpodobností děťátko. Dává mu pít McMléko. Měkkou a teplou hračku do ruky má v ceně. A to kojeňátko už má z toho pusinku celou v pěně. Jak jsou úžasní a nadnárodní! 

U pečiva

Flirtují u pečiva. On má výraz lovce, holka je celá živá. Tuší, že se na ně někdo dívá? Nejen to, tu kulisu i kvitují, neboť tohle je divadlo a naučné: jak se svět stále opakuje a dělí dvěma.

Návštěva

Vyrazili navštívit příbuzné do večerky. Protože je neděle a snad na celém světě se to tak dělá. A říkají si takové ty věci jako třeba: Koukejte na ty vlásky naší Terky. A černooká holčička kouká a ještě toho moc neříká, červená jak vystavená jablíčka.