Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLáska Caren Fullové
Autor
Movsar
Veškeré podobnosti se skutečnými postavami Písmáka jsou čistě náhodné.
Neptejme se, kdo je Caren Full. Je žena? Je muž? Ne, Caren Full je bytost budoucnosti, je nadpohlavní. A proč vlastně začínáme sexem? Protože nadpohlavní bytost budoucnosti byla zrozena ze sexuální revoluce, svou identitu vybojovala v krutých válkách. Na území vybuchujících penisů a vagín, v ohni zadnic a poprsí, v zákopech klínů a vítězných praporů z hedvábí zrodila se Caren. (Poznámka: z čistě arbitrárních důvodů namísto neurčitého „ono“ pro Caren vyhradíme ženský rod; považujeme to za nedokonalost jazyka a lidskou uvízlost v staromódní gramatice.)
Z nějakého nepochopitelného důvodu se ovšem identitární revoluce, jíž Caren prošla, nezdařila zcela. Caren se stále orientovala na pohlavní bytosti, a to jinochy, navíc homosexuálně zaměřené. Sama tomu říkala, že něco je a něco není dostatečně „gej“. Výraz „gej“ v Carenině světě fungoval jako dobrá značka, něco jako ve světě infantilních lidí symbol nakousnutého jablíčka; ostatně hřích jako hřích. Ke světu se Caren do značné míry vztahovala skrze literaturu, pokud ovšem byla dostatečně „gej“. Taky obrázkové příběhy neboli komiksy a hudba jí lahodily, internet se v tomto směru stal Caren říší bez hranic. Kolikrát si říkala: Nečeká tam někde, v temnotách japonského nebo čínského serveru, krásný mladíček s lulíkem jako uzlíček, osamělý a žíznivý po Caren, bytosti z Čech?
Jako je tomu vždy, lidské možnosti Caren v takových chvílích doháněly a stavěly zpátky na zem: ne, nelze projít Říší středu a najít perlu, navíc když je vše virtuálně zmnoženo k nekonečnu. A tak se stalo, že jednoho dne se proklikala k realitě. Nakonec se ukázala být sladká.
Dorazil večer. Byl krásný a pozorný. V ruce měl kytici a v centru města rezervovány dvě místa v dobré restauraci. Byl podzim, pršelo, za okny se světla lamp odrážela o hladinu řeky a oni dva pili víno z Argentiny a povídali. Jeho svalnatá šíje připomínala taky býka, trochu se bála, ale strach je v intimitu vpleten jaksi přirozeně, a tak jí fakt, že nebyl postavy docela efébské, nevadil. Stále se smál a ona taky. Pak odešli k němu domů.
Nerozsvěcovali, zapřeni do sebe vešli do ložnice. Zapálil svíčku, pustil hudbu. Pomalu jí svlékl košili a položil na postel. Když se jí dotkl silnýma rukama na bocích, zasténala. Chvíli nedělal nic a ona přesto sténala dál. Byl to reflex, deroucí se z nitra stále ještě trochu pohlavní bytosti. Pokračoval v chůzi prstů po jejím nahém už docela těle. Něco se ve tmě stalo, plamen svíčky se roztřepotal jak perutě nočních ptáků.
Z reproduktorů šla tlumená hudba, Karen rozeznávala slova: Jako suchej starej strom, jako všeničící hrom, jak v poli tráva… a jestl inení žádnej Bůh, tak nás vezmě země vzduch, no a potom ámen. Uslyšela cvaknutí čelisti, její milenec si něco vytáhnul z úst. Ležela na zádech, takže viděla jeho tvář jen napůl, ukratou za horizontem svého břicha. Naklonila se zvědavě víc a spatřila ohromná ústa bez zubů, z kterých šel masitý jazyk přímo proti jejímu nadpohlavnímu klínu. Bylo to jako by se k němu přisálo klubko mořských mlžů, hudbu pak přerušovalo hlasité mlaskání. Už nesténala. Křičela.
Po pár týdnech se vypravili k moři. Říkal jí, že si to zaslouží. A ona si taky říkala, že si to snad zaslouží. Psala prostřednictvím digitálních sítí, jak je to bezva: ráno snídaně šampionů, večer víno a dary moře, do úst si, jako to dělávají zamilovaní, navzájem vkládali klubka mlžů. Pak jí hrál na kytaru a zpíval své písničky, jak je ještě nikdy neslyšela. Chtěla, aby vyprávěl, jaké to bylo tenkrát na Strahově a on to netajil. A pak se s Honzou zas a znova za šumění přílivu stavěli bezpohlavní revoluci. Jejich dny utíkaly jak večerní zprávy… A to je láska.
32 názorů
Je možné, žo tohle čtu už podruhé, napadá mě po prvním odstavci, nebo je to inovovaná verze již dříve užitého námětu? Je to totéž, z nějakého důvodu to zůstalo v mém seznamu nepřečtených, a když to čtu teď, podruhé, připadá mi, že text ani nemusel obsahovat tak konkrétní údaje, aspoň z oblasti jména protagonisty. Mohl být i víc "hádankovitý", a přesto by si v něm pozorní ("zasvěcení") čtenáři našly smysl i onu popíranou podobnost.
..aha..takže impotence je urážka (já mám spíš za to, že nemoc)a psát o tom, že šukám s hnusným, tlustym, debilním dědkem abstrakce...
...asi bych ještě Movsara musela abstraktně rozdělit třebá na Moua Vosára... aby to bylo abstraktnější a byla to literatura na úrovni:DD
vyšší to je v míře abstrakce. zatímco ty si vymýšlíš konkrétní urážky, můj text pracuje s abstrakcí. odpoutej se od země, která tobě není s to napovědět nic výjimečného, jen stará klišé o "impotenci" atp. se zemí se to musí umět, jinak je lepší brát z fantazie nadzemské.
to by ovšem muselo být skutečně psaní o literatuře, inteprteace, která už je sama dílem.
..počkej..ty jsi impotentní a máš skleněné oko?:D
...nevidím v tom, cos napsal ty o mně, nic vyššího...
komentář a diskuse o díle, nebo autorovi, se týkají psaní a "literatury" stejně jako dílo samotné... a OT jsi zrovna ty (na procenta) snad ještě častěji než já:P
ale tohle je především literární a ne diskusní server. třeba je kultivovanost spatřována v tom, že se zdržuji faktických a nízkých útoků, jaké navrhuješ pro svou reakci ty, ale držím se fikce a řekněme relativního nadhledu.
Včera jsem v dtogerce náhodou našla celkem slušnou voňavku (EDP)...většina mi jich totiž nevoní...natož v drogerce ale tahle mě zaujala od pohledu flakonem a názvem James Bond...vybavily se mi totiž Brány iluze ...Alex (chtěl jednou hrát Jamese Bonda)... navíc ta mrcha i drží a to jsem se koupala:D
...no, tak teď koukám na net, kde bych ji sehnala levně a ona to je docela novinka, tak přemýšlím, že to chvilku nechám, než cena klesne...
...každý má o kultivovanosti jinou představu...já si teda, pokud to jde, radši všechno řeším v diskuzi, než abych sepisovala něco o tom, že je Movsar impotentní a když to přehnal s viagrou, tak mu vystřelilo skleněné oko, které se zakutálelo pod gauč... no holt asi nejsem dost kultivovaná:DD
díky, lakrov. právě pro vedení sporů v čistě literární rovině jsem taky. a čekal jsem od caren fulové reakci. ale třeba přijde a počteme si.
Líbí se mi tohle kultivované projednávání sporů, namísto vleklých výměn prchlivých názorů. Aspoň teď víme, kdo je kdo :-) Tip.
.. ještě jsem zapomněla na jistého Hlavatého...ten kluk občas fetoval a měl pak různý stavy...jednou chtěl bezdůvodně zastřelit lidi u baru a mě jednou chytil a vyrazil na dlařbu skrz dvoje lítačky (byl velkej jak hovado) a řval na mě, že prej kradu telefony... ale jednou se mnou zas chtěl chodil ...prostě mu hrabalo... jo a jednou na vesnický na mě spadl ožralej, asi 150 kilo vážící, skinhead a tři hubenější kolegové, co strhl ...bylo to jak lavina a ještě nemohli vstát, jak byli ožralí...jsem pak šla k zrcadlu, jestli mám zuby...nějaký vidle a schody už bych možná ani necítila:)
..jo a taky jsem se jednou napila z kohoutku, kde probíjel elektický proud...abych to ve výčtu nezapomněla:)
To je dobrý, R.L. mám po úrazu zraněnou páteř...syndrom neklidných nohou...dvakrát jsem rodila a 2x mě srazilo auto... a taky jsem spadla z osmi metrů a jeden můj bejvalej mi jednou omlátil hlavu o ústřední topení...bolest trochu znám:)
...a taky znám trochu vás, hoši...a můžu říct, že jsou tu jen tři lidi, co se tu trochu aktivně projevují,a které bych označila za někoho s chlapskou náturou a intelektem, co nestojí za starou bačkoru... Zdenda, který to asi zabalil (ne, že by nikdy nedělal boty, ale na to, jak byl aktivní, jich dělal minimum a dokonalý není vůbec nikdo)... pak ještě Aššur a Bříza... ale ty nesleduju tak dlouho a tak dobře
Abych pravdu řekla, tak mi tu fakt chybí Zdenda... občas mě sral, ale aspoň to je někdo, o kom jsem si mohla říct, že se bavím-hádám s chlapem (nebo s něčím, co ho aspoň připomíná).,.. kterej když mluvil, tak většinou i něco říkal...pokud teda zrovna neměl ty svý krámy...
aleš-novák
06. 11. 2016zdrcující psychoanalýza...:o)
aleš-novák
06. 11. 2016tak určitěěěě...:o)
...ale mohlo...stejně jako kdybych třeba používala onosíkované smajlíky...
aleš-novák
06. 11. 2016nemohlo :o)
Nj, ale já si fakt nepřeju, aby si o mně někdo myslel, že poslouchám něco tak zvrhleho a pedo, jako jsou Nedvědi.
To by mi úplně mohlo zkazit pověst.
tady přece careful nejde o hudbu, ale o lásku. a kdo je kdo, to tady neví nikdo. kdo jsi?
To bylo než si o mně napsal posledně...od tý dobyjsem nesomrovala a taky musím říct, že Nedvědy neposlouchám já, ale ty...aby někdo z tvé povídky nevyčetl mezi řádky zavádějící informace.
pavlínka. ještě jsou spolu?
vždyť jsi pořád somrovala, ať napíšu něco o tobě. tak to tu máš!
No, tohle už je délkou snad i povídka, gratuluju... to by snad bylo i na založení klubu děl o mně.:)
Jedno lepší než druhé...
aleš-novák
06. 11. 2016a co na to Pavlínka?