Ochutnej

A čekám na vločku prvního sněhu 
jak na dítě, jímž přichází na svět nový vesmír
dívám se z okna, jak mrzne
to bylo tenkrát
říkám si
když drželi jsme se za ruce
a poslouchali Marillion ještě s Fišem
a venku padalo listí a berlínské zdi
Kejly 
Do you remember chalk hearts melting on a playground wall?
Do you remember dawn escapes from moon washed college halls“
Do you remember the cherry blossom in the market square?
Do you remember I thought it was confetti in our hair?
já teda jo
a vítr, který přicházel ze západu s sebou přinášel zvonit jútú
a ohýbal Jozuův strom až k žízni pouště
s níž jsme po sobě toužili jako po igelitkách z Německa
počítám vteřiny ticha mezi dopadem kapky
pokaždé když se utrhne od ústí kohoutku jako slza od očí
a den je smutnej jako dětský pohřeb
jako když jsme stáli v řadě a házeli kusy hlíny na malou rakev tam dole
a v ní ležel malej Melíšek
kterého přejelo auto, když přebíhal státničku
si hrát
voněla
ta hlína německého hřbitova 
skoro jako ty když si tě vezmu a na nic se tě neptám
což se ti potom nelíbí 
ale to stejně jenom aby se neřeklo 
jak říkají cikáni, khamo kerki 
jen tak
právě padá mlha, jako když jde pára od úst 
a můžu si jen domýšlet, jestli to bylo Boží slovo
či jen jeho dech
vím jen, že jsme tak malí 
jako když načuráš do Mississippi
že jsme jen modrá tečka na konci vět 
která se vznáší jako bublina z bublifuku
a hraje všema barvama 
ale i tak jsem pro
Kejly
jdu ven
už padají mi do tváře
a tají 
tak ochutnej