Jsi

Jsi 
vystoupila jsi ze tmy jako ostrov z moře
uvnitř horká láva touhy a na povrchu kámen tvých ne
zvětralý navečer do noci tvých písků
do nichž stavím kříž
a probuzený zas kreslím tu zemi do mých tajných map
dávám ti právě devět miliard jmen
jeden tajný polibek a neslušný pohled
zrcadlo, před kterým stál Leonard Cohen a do něhož se bojím pohlédnout 
dávné svítání, jímž se nám navrací těl zpět z ohně
a stíny růží, jež mi položíš na rakev
jednou
až mne pohřbí do křídel ptáků a páry slov, jimiž říkáme
zimní litanie, latinské modlitby i povely pro psy
nebo jména hvězd a tramvajových zastávek 
je trochu šedě  
a pokojem přelétlo světlo holubí
jež vyplašeno v tisíc tich 
rozsvěcí věčnost mé vteřiny, s níž jsem 
tobě, která spíš 
jen snem 
to jen je další ráno 
a venku zní cinkot prázdných lahví dávno mrtvých mlékařů
zvonky na dveřích řezníků
němčina ryb   
i jiná minulost
bez které nedosáhneme přítomnosti 
ani sebe