Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Malé digitální Aleppo

12. 12. 2016

1019

Autor

Movsar

Televizní zprávy: šéf protokolu šňupal pervitin a nechal se u toho hladit chlapci, video je ke koupi; v Aleppu bomba zabila desítky lidí; EET druhý den v provozu, hostinští si zvykají; Turecku hrozí sankce; Sobotkova vláda řeší další krizi.

Skandál, válka, ekonomika, politika, krize. Rejstřík témat je omezený, formě vládne obraz, střih a zkratka. Aktualita a nejlépe přímý přenos jsou zásadními kvalitami. Studio, výraz redaktorů i dress code musí budit dojem serióznosti. Neexistuje výluka, zprávy musí být podány každý den bez výjimky, a to vždy v určený čas.

Obraz první: před obrazovkami sedí lidé. Muž otevírá zelenkavou láhev, žena se balí do plédu, už je zima. Občas komentují sdělení: „Ten buzerant. Tak on šňupe, honí si ho s klukama a pojede do Vatikánu jako velvyslanec?!“ „Zas Sýrie..“ Pak to končí.

Nejsou ale ti lidé s vážnými tvářemi jen poťouchlými krmiči šelem? Neházejí své aktuality jako krvavé kusy masa k dobré rvačce?

Obraz druhý: lidé sedí před obrazovkami, v rukách mají elektroniku. Své komentáře podávají v digitální formě a ihned je odesílají na oběžnou dráhu sociálních sítí. Zuří válka všech proti všem. Nikdy to nekončí. Malé digitální Aleppo.

6 názorů

Adriana Bártová

16. 12. 2016

Dát tip

Diana má pravdu, lze na ten balast nekoukat, většinou to taky tak řeším, ale na druhou stranu pak nevím, o čem to ti lidé v tramvaj mluví, souhlasím tedy i s názorem, že nelze strkat hlavu do písku a tvářit se, že nic, ale jsem hodně skeptická v tom, že bych mohla něco změnit svým koukáním nebo nekoukáním, svou volbou nebo nevolbou, málo z nás si uvědomuje, že tato společnost a tím myslím lidská, je plně ovládána a udržována v jistém způsobu života, myšlení i chování, věci jsou předvídatelné, ale nejde jim zabránit, skutky jsou vykonány, ale nikdo se z nich neponaučí, protože jsou pouze skonzumovány bez emočního základu, s určitou dávkou zaujetí i lhostejnosti. Myslím, že je to boj s větrnými mlýny, někdy říkám, že by mi na pustém ostrově bylo nejlépe, ale existuje vůbec ještě takový?

Movsar

13. 12. 2016

Dát tip

aleši, mohlo by to tak být, pokud by ten ošoust přiznal barvu (podobně se tomu brání vašík klaus aka kikina). ale coming out nestihl, byl do něj vržen.

diano, odhlížet od toho, co se děje kolem nás, podle mě není cesta. je třeba ukazovat na rozpory, ne před nimi strakt hlavu do písku.

Diana

13. 12. 2016

Dát tip

Proč se na ten balast koukáš? Na dvojce bývají zajímavé historické pořady, zajímavé cestopisné a přírodovědné pořady, knihkupectví jsou narvána knihami, jen si vybrat - a číst. Kdyby totiž lidé na ten balast nekoukali, tak by se to nevysílalo.