Vánoční pojeb u Blaženy

Jáj, lidi, kurva! Normoš už bol napadnutý sníh všade, mrzlo, že to bezdomovce kosilo po desítkách, prostě Vánoce sa blížily svinsky, a já z teho měla těžků kefu, bo takové Vánoce nejsó žádná legraca. Stojí to moc penízků a je u teho mnoho stresu, kurva. Tož su tedyk fort myslala na Vánoce, jak to udělám, kemu co hezkého vyrobím, kurva, a Štědrý den sa pomalu blížil, až najednó jedneho dna připrcal pošťák a Milu, nesu Ti dočoporučeně dopis!

Tož su ten dočoporučený dopis vzala, rozsápla, vyndala a začala číst:

Milá Miluno a Milunino rodino. Tady Blažena. Brzo bude Štědrý den a já na vás myslím, protože vás mám ráda. Minule, když jsme vám s Jarouškem přijeli udělat hezké Vánoce, tak se to celé nějak pokazilo. Dlouhou dobu mě to moc trápilo, a zařekla jsem se, že už s vámi Vánoce slavit nebudu, ale nějak se mi to teď rozleželo. Zkrátka a dobře, ráda bych Ti, Miluno, dala novou šanci a proto Tě s celou rodinou zvu na Vánoce k nám do Prahy. Žádné dárky nám nevozte, s ničím si nedělejte starosti, my všechno zařídíme. Pokud nám ale přeci jenom chcete udělat trochu radosti, tak se před tím, než se k nám vydáte, doma všichni pořádně vykoupejte, vyčistěte si zuby, ostříhejte nehty a vezměte na sebe nějaké slušné a čisté oblečení. Budeme vás čekat po poledni čtyřiadvacátého prosince na hlavním nádraží.

Blažena

Jak su to dočetla zabékla su štěstím, zabóchala nohó od stola na róru od kamen, svolala familii a Degenci moji hodní, stala sa veliká věc! Bláža nás v dopisu pozvala k sobě na Vánoce, tož sa dobře pomějeme, nažereme sa a ochlastáme a jako gut, no ne?

A starý kůkal jakosik nedůvěřivě a Milu, možu sa na ten dopis kóknót jako? Tož su mu ho připleskla na čelo a starý do teho chvilu brejlil a bol celý zfamrfnělý a pak šel telefonovat do budky na náves a když sa vrátil, tak oznámil, že šicko sedí.

Sinátor začal hned vyšilovať a Maminko, co dáme tetě Blažence pod Stromeček?

A já Si pičus? Bláža tadyk jasně napsala, kurva, že žádné dárky nemáme voziť.

A sinátor Ale to ona napsala ze slušnosti, víš, maminko? Když jí něco dovezeme, tak bode mnět veliků radosť!

A já Chuji retardovaný! Ta piča bohatá už šicko má, viš? Co bys jí chtěl dávať? Dyť sami ničehož nemáme jako! Eslik máš tu potřebu komosik dávat nějaká guvna, tož je dej mně, kurva.

A pak už sa to neřešilo, a já su enem čekala, až přinde Štědrý den.

Tož když Štědrý den přišel, starý, sinátor a tchyňa sa začali srat jako idoti a mýdlo a sprcha a točili sa u pumpy na dvoře jako dyliny. Já sa enem smála spokujeně z tepla obývačky a srala na jakésik mytí. Víte, v zimě sa može mýt enem ta největší piča. Navhčíte sa, zafůká mrazivý vítr a frk! Máte zápal plic! V zimě stačí enem si tak po ránu povyskočit, ta největší špína opadá a zbytek sa odmočí v létě v rybníce, kurva.

Když bolo domyto, vzali jsme našu špeciálni nůši s lochami ve dně, kterů používáme, když je jednó za pár let potřeba vzit tchyňu do civilizace na čočkováni nebo půštění žiló. Do tétok nůše sa shora tchyně strčí, její kytáry projdó lochami, a když sa přes to hodí Žerykova procrkaná deka, je z teho takový tchynin přenosný zvukotěsný kutloch jako, može sa s tím na nákupy, k felčárovi, na sociálku, kamkoliv. Jak bola tchyňa v nůši, vyrazili jsme na autobusovů zastávku, čopli bus, dostali sa do Holomůce na nádro a tamka nastůpili do vlaku na Prágl, kurva.

Cesta bolo svinky nudná, tož su ju zaspala a když sa probudila, už bola Praha hlavní nádraží jako a čupr gut. Vystůpili jsme z vagónu, a na perónu už na nás čekal Jaróš a Milu, Romane, Lukášku, babičko! To je dobře, že jste tu! Pojďte, zavezu vás k nám dom! Odvedl nás na parkplac a trabanta osedlal a jeli jsme, já sedila vzadu, vedle mě bol sinátor a nůša s tchyní, starý sedil vepředu vedle Jaróša a Jaróš šeptal Romane, sím tě, Bláža vás prosila, ať sa umyjete, proč jste sa neumyli? To je veliký zápach, fuj!

A starý potichóčku Jaróšu, my jsme sa šici umyli, enem Milu sa nechcelo. A já sa tajně smála a já vám dám mytí, jen počkejte!

Tož jsme dorazili k baráku kde měla Bláža byt, naburácali donitř a vobímačka, líbačka, Bláža šecky obešla, potřásla pazóró, ocicmala, pak přišla ke mně a Milu, su ráda, že jste tadyk, uděláme si hezké Vánoce, na ty poslední, jak sa nám to nepovedlo, zapomenem, ano? A já jo a podala su jí pazóru a zmačkla. Bláža zavyla, čuchla si k pazóře, pak bola deseť minut v kůpelce a když sa vrátila, začaly přípravy na štědrovečerní žraní, kurva.

Bláža obalovala řízky, sinátor jí pomáhal a bolo to samé teto kůkni, je to tak dobře? A teto, podívej, to je hezké, viď? A pak ten degen předváděl bítbox nebo co, svinsky su sa za něj styděla, bo vypadal jako mongoloidní chuj, co dostal křeč do žvýkacího svala, kurva, noha od stola mě v teplákách svědila jak nateký hemoroid, ale udržila su sa, a fort si v duchu říkala Nezbi ho, sů Vánoce, nezbi ho, sů Vánoce!

Jaróš krájel sračky do brandorového salátu, mrkve různé a tak, kurva, já na to kůkala a napadlo mě, že bych mohla přiložiť ruce k dílu, aby mě nepomluvili, že dělám guvno. Tož su přistópila k Blaženino mrcasovi, zabékala Uhni, hovne a strčila pazóřiska do mísy s tím salátem.

A Jaróš Ježišikriste Milu, co to děláš?

A Já Tož coby, kriple? Pomáhám fest, kurva. A hnětla su ten ksindl jak retardovaný Kuba kravinec.

A Jaróš Ale Milu, dyť sis neumila ty ruce jako!

A já Já vím, kurva. Oni sa očistijó tím salátkem, víš? A navíc jak je v tom ta majonéza, tož mi to dělá dobře na svrab, kurva.

Když bolo dohněteno, mísa se salátem kamsik zmizela, Jaróš takyk kamsik zmizel a přinesl plastovů krabicu s novým salátem asik někde z hospy. A já Chuji, co s tím tajtrdlíkuješ jako? 

A Jaróš bol takový celý zfamfrnělý a Milu, viš, omlůvám sa, já ten předchozí salát lehce přesolil, nebolo to k jídlu, tož su ho vyhodil a doběhl pro nový do reštaurace na rohu.

A já Si degen, ale to nevadí, můj paprika je větší jako. Mám ti ten reštaurační salát takyk prohníst?

A debil Ne, proboha! A uhnul s tó mísó a zanesl ju do spíže, aby sa to tamka vychladilo.

Starý mezitím v obývačce zdobil se sviní stromeček. Tedyk nebol to úplně stromeček, spíš enem taková čehůnská haluz, ale debilkům z města to stačí. Sviňa seděla u stolu a podávala skleněné baňky, kurva, starý to bral a věšel.

A já Nepřipadáš si tadyks těmi kůlemi v rukách jak buzik?

A starý Ne, mamo, je to moc hezké, víš? Taková práce, která stmeluje rodinu.

A já Tož uhni, vyzkůším to takyk. A chvilu su zdobila, ale bolo to na piču, bo jak su hňápla po skleněné kulce, tož ta vždycky enem lup! A bola v piči. Bolo to svinsky křehké.

Blažena ten rachot v kuchyni slyšela, tož hnetaj naburácala k nám celá od strůhanky a vajec a Jéžiš, Milu, co to děláš? To sů, tedyk spíš to boly, naše památeční ozdoby od prababičky z Turnova jako! Viš, ručně fůkané!

A já Jáj, to je blbé, že sů v tahu, viď? Tož co bys takyk chcela od skla, to dlůho nevydrží. U nás doma si na vánoční haluz věšíme kulky ze zmačkaných pivních plechovek jako a takyk řetězy z víček od lahváčů, to máš lepči, to přežije šecko.

A Blažena jakosik pofňukávala a šla do piči, tož su si sedla k jejich placaté televizní bedně a čučila na Popelku, bo dycky po dvaceti minutách sračky, na kterů su sa nemohla sůstředit, tam nova prdla deseť minut svinsky hezkých reklam. Když pak boli šici zaměstnaní, tak su připravila veliké krásné překvapení a šůpla ho za stromek, kde zatím ještě jinak nic nebolo.

Pak konečně přišel večer a veliké žraní. Bola su ráda, bo už mi tak kručelo v panděru, že sa sůsedi z vedlejšího bytu chodili ptat, co tadyk děláme s kompresorem, kurva. Zasedli jsme ke stolu a já začla hnedkaj kvalitně hodovať a žrať kaprové šnicly a salát a chlastat krabičák, ale najednó kůkám, že ostatní nežeró, enem na mě zírají a Bláža povídá Milu, víš, u nás je vždycky před začátkem stolováni štědrovečerní proslov.

A já Aha, to sa omlůvám, to su nevěděla, já jak vidím žrádlo, tož hnedkaj žeru. Ale na mě sa vyserte, normoš hoďte svátečni šprechec a jako gut, no ne? Blažena tama pak cosik chvilu důležitě žvatlala a dělala, že neexistuju, ale to mi nevadilo, já jak začnu žrát, tož nepřestanu dokud nemám prázdné taléř, kurva. Mesko rybí bolo celkem dobré a salát čvachtavý, tož to do mě napadalo jako židáci do slovenské vápenky. Bo su ale měla ještě hlad, tož su si do taléřa narvala pět hrstí cukroví a žrala a žrala. To víte, když je zima, mosí sa hodně žrát, aby sa člověk kvalitně obalil sádlem a neumrzl když zafóká severák.

Jak su tedyk žrala, tak su sa trochec zapomněla a frk. Unikl mi sůdruh Tichánek. Vite, to je takový druh prdu, co sicek není slyšet, ale zato je kvalitně cítit. Šici hnedkaj přestali hltať a Bláža proboha, kdo to bol? U svtečního stola?

A já Já ne. To asik tadyk svině. Tedyk tchyně. On jí netěsní svěrač, bo už je svinsky stará. Ne nadarmo jí doma přezdíváme Hanácká plynárenská, kurva.

A tchyně začala cosik sřehotať, tož su jí do mordy vrazila pomeranč a Drž pec a žer račik vitamínky i s kůró, plynárno.

Žraní pokračovalo a já najednó pocítila, že si potřám ještě jednó usrať. Tož su opatrně zabéčila a jáj, lidi! Vyšel ze mě mokráč. Cítila su, jak sa mi od sracího otvoru šíří příjemné vlhké teplůčko, přešlo přes piču a začalo šplhať po stehnách. Rychlo su k sobě přirazila kýty, kurva, aby sa to tekuté štěstí nedostalo ven. To je jasné, smrad to bol kvalitní. Bláža tentokrát už nic neřikla, enem jakosik zavrávorala, zdvihla sa a odběhla blet do kůpelky. Jaróša enem tak lehce nabralo, ale nezblil sa, skočil k oknu, otevřel ho a mával záclonó, aby sa plynová komura rychlo odvětrala, kurva.

Nikdo už po tomtko nechcel žrát, tož sa enem tak žvanilo, a každý co chvilu hodil merka po tchyni s pomerančem v mordě. Pak sa vrátila Bláža z kůpelky a rodino, myslím, že je čas přesunót sa do ložnice a začít koledami lákať Ježiška.

A já Tož gut, zdvihla su sa a v tu chvilu frk, mokráč mi sjel nohavicami až do bot a Jaróš, Milu, proboha, co to máš na zadnici! Takže žádná tchyně, tys to bola! Fuj a ještě jednó fuj!

Já sa enem smála Sranda mosí byt u štědrovečerní tabule, kurva!

Přesunuli jsme sa kromě Blaženy do ložnice, já si chcela čápnót na kraj postele, ale Jaróš Milu, ne, zadrž! A strčil pode mě igelitový pytel. Fajnovka. Jeden malý mokráč a pomalu celý Prágl sa može zbláznit. Tož ale co. Začali jsme zpívat. Každý začal jednu koledu a ostatní sa přidali, tož to bolo nejdřív Narodil sa Kristus pán, Nesem vám kuledu a ta. Pak přišla řada na mě, tož su spustila V zemi křesťanů mešita stojí, ať mi na to z vás někdo odpoví a tak, víte, tu krásnů pisničku od Ortela jako.

A Jaróš hned Milu, to není kuleda, ale já na něj srala a dozpívala to. Pak sa z vedlejší místnosti ozvalo zvonění a jáj! Šlo sa na prezenty.

Pod stromem bola halda opentlených krabic a Bláža Bol tady Ježišek!

A já Guvno, bola jsi to ty, ale to neva. A vrhla su sa na krabice a hledala ty s nápisem Miluna. Bolo jich dost. Rozbalovala su a flaška sava, nové holiny, prášek na praní, štětka do hajzlu, zkrátka samé nepotřebné pičoviny. Sinátor vybalil takovů tmavů placku z plastu a mohl sa posrať. Volal Jééééé, děkuju Ježišku! To je krásné! To su přesně chtěl!

Já na to kůkala a Co to je za sračku?

A Blažena přistůpila k darmožrůtovi, pohladila ho po kefě a Lukášek dostal od Ježiška tablet. To je takový jakoby malý čopítač. Bode na tom dělat úkoly a připravovať sa do školy.

A já Guvno, hry na tom bode hrat!

A Bláža Lukášek je chytrý ogárek, co už hry nehraje. A sinátor kýval jako piča kefó.

A já Blážo si blbá, takovů drahá pičovinu má dávať! Dyť to za chvilu stejně rozjebe na kusy!

Dále tam bola taková na piču zabalená škatula veliká a na ní bolo napsáno Teta a strejda. Bláža s Jaróšem to otevřili a na podlahu z teho vypadla takuvá dřevěná sračka nebo co.

A starý Blážo, Jaróši, to jsme vám tadyk s Lukášem vyrobili do kuchyně, bo nemáme mnoho peněz. Je to polička na kořenky.

A Bláža bola dojatá jak Vietnamec z pytlíku ryže a To je moc krásné, děkuji vám oběma moc.

Já bola nasratá a Dyť jsme sa dohodli, že žádné dárky od nás nebudó! Copak krademe, kurva?

A sinátor Maminko, ale to by bylo moc špatné, kdyby od nás teta se strejdó nic nedostali.

A já Guvno. Špatné by bylo, kdyby v jeden den chcípnul Jágr a Daneček Landů a ne totok. A jak su bola v ráži, tož su ten dřevěný ksindl čopla a vyhodila ho ven z teho otevřeného okna, kurva. Vzápěti su sa ale svinsky zastyděla, bo su si vzpomněla, že i já su úmluvu porušila, bo su připravila hezký dárek pro všechny přítomné. Sáhla su za stromek, vytáhla malý dáreček a dala ho Jaróšovi.

Jaróš odmotal hajzlpapír, do kterého su tu zabalila a vybalil svůj vlastní mobilní feletón, kurva.

Jáj, já ho tadyk celó dobu hledám! To si hodná, Milu, zabékal.

A já O to nende. Moje překvapení je uvnitř.

A Jaróš Ano, ano, vidím že někdo smazal šecky naše rodiné fotky, které su si nestačil zazálohovať, a nahradil ho nějakým videjem.

A já Tož to videjo zapni na televizi, chuji.

A Jaróš připojil mobilek k placaté televizní bedně a zapnul to a bolo vidět, jak jdu z obývačky do kuchyně a z kuchyně do spíže, beru ten škopek s druhó várkó brandorového salátu, kteró Jaróš přinesl z hospy, dávám to na zem, stahuji si fusekle a šlapu ten salát jak zéli, víte, aby sa to zvláčnilo, krásně vylepšilo, kurva a nakonec do teho kydnu holó prdelí a obtisknu ancl, víte, ono vám to udělá takovů hezků ozdobnů hvězdičku.

Když video skončilo řikla su Tož to vidíte, jaké su vám připravila hezké překvapení. Dokázala su, že umím pomáhat aji když o to nikdo nestojí a šici si myslí, že moje pomoc je na guvno jako. Vážíte si mě?

Ale vypadalo to, že si toho nikdo neváží, šici sa drželi za mordy a petali do kůpelky a tama kolektivně blely do porculánové mísy. Tedyk kromě Blaženy, ta bola už vybletá díky sůdruhům Tichánkovi a Mokráčovi, tož z ní vycházaly enem ty trávicí šťávy jako. Já na tutok nejich neúctu ale srala, normoš su si kydla zpátky k placaté televizní bedně a čučila a bolo mi krásně vánočně. Pak tam bolo ještě chvilu v kuchyni jakésik vyšetřování a bulení, bo jak šici utíkali blet, tož někdo šlápnul na tu sinátorovu elektronicků tabletu nebo co a poslal ju pod kytky. Dokunce tama podle otisku zkůmali, kdo to byl a sinátor To je jasné, to bola maminka a udělala to schválně, ale pak tu šlépěj změřili šupléró a co myslíte? Debil si na to hňápnul sám. Je to zkrátka mongoloid.

Druhý den, když jsme pak odjížděli zpátky domů, okázalo sa, že ten dárek od sinátora a starého, ta jejich pojebaná polička, bol úplně nejhorší dárek ze všech. Jak su ho totiž vyhodila z okna, tož z pátého patra dopadl shodó okolností přímo na přední sklo Jaróšova trabanta, kurva, a rozjebal ho na sračku. Skrz tu diru donitř nalezly šantusové, odmontovali rádio, zrcátko, stáhli potahy z křesel a pak tamka přespali a udělali přírodní potřebu. Jaróš nadával svinsky a já sa smála a Vidíte, debilové? Takový debilní prezent jste ujovi dali, kurva! Ruce vám zpřerážat by bolo málo.

Nakonec nás na hlavní nádro odvezl taxál, kurva. Jeli jsme domů, venku chumelilo masivně, starý čučil do země, sinátor smutno prohlížal tu svoju zrasenů tabletu, tchyňa potichu jedovala. Enem já bola spokojená a radostivo su si fifolila písničky od Evičky a Vašíka, kurva.

Tož to vidíte. Přijdó Vánoce a lidi sa možů posrať, shání prezenty, kupují drahé chujovinky a přitom je to šecko na piču. Lidi, vyserte sa na dárky, na elektronická hejblátka a pičovinky, hlavně buďte pěkně s vašimi blízkými a mějte sa rádi, to je nejdůležitější!

---