Fondánové bonbónky

 

 

A svými koridory…

…žoviální tragikomičtí ahasverové zaplašili fondánové bonbónky

a vydali se na cestu do Naděje

 

poctivý v opačném kroku

zasunu ruku do kapsy na pozdrav

a minu

i muže v kožených bundách

kteří apostrofují dívčí srdce

a ředí si vitriol čirou láskou

(dá-li se to tak nazvat)

ony jakoby jim přisvědčovaly

přelézají žandarmy hříchu

aby se vzápětí cítily jako

padlé

každé teď je jim separé

a každé potom

pokrčení ramen

Pro dnešek Lohengrinem

vyštvaným svářečem vlastních

problému

postícím se osamělou salvou

na vlastní počest

na vlastní neřest

(dá-li se to tak nazvat :-)

pro dnešek zlehka našlapávám na paty

a špičky jsou chtiví svědci cest, tlumící

odražené krůčky

 

Lady na zastávce propichovala

vzdálenou klenutou hruď

sms-kovými šípy

a chystala se na poslední úder

nestalo se tak, protože měsíc…

Naneštěstí

„Tak ho ještě potrápíme, chudáčka hodného…“ - vykročila

a nastoupila do vlastního utrpení

s pohrdavým triumfálním úsměvem

Inu Ona

a tu se omylem podívala mým směrem

 

odvraťte zrak

odvraťte

dnes chci být nepoznán

a ona odvrátila

aniž by si všimla

 

A-dur na Fis-mol

ve Walkmanu

ať už vysněný či nikoli

zněl

 

a protože měsíc

anebo hvězdy

kdo ví

v dešti padal dryák

a nebe bylo recesí

 

nežli se stačí zavřít dveře

a tramvaják odzvoní

22:56 na digitálním spěchu

odvraťte zrak

a protože měsíc

anebo déšť

i ty

odvrať zrak

dnes chci být nevyřčen

dnes chci být nepoznán

---