Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMalá, hubená a zbytečná
Autor
Michalela
Baví mě bejt
malá
hubená
a zbytečná:
to jenom takhle
cítim (ne)spokojenost všech
jen tu svojí
pod prdelí
ne--
nikdo se neptá
jestli to bolí
prostě to hodí
do oblak
a čekaj jestli zazpíváš:
a nikdo tam dole neví
že jsi slavík
opěvující trny růží
který sladce hladí
tvoje velký
plačící srdce--
co ty vlastně chceš,
cizinče,
v týhle zahradě světa
kterej ti nepatří--
nejsem nedotknutelná
cítím dotyky tvých slov:
jsou jako oheň
pálí mi kůži
ale uvnitř hezky hřejou--
že všechno (vy)padá stejně?
ale jak bys byl rád
kdyby teď něco padlo
o tobě:
vidim tu pózu
není mi k obdivu
lžeš sám sobě mnohem víc než mně
a já tě lituju
za to co vidim já
a tys vidět nikdy nechtěl--
nic necítim
tohle že má bolet?
zamrzlo to dávno nad nulou:
na nebi padá hvězda!
zabrečme si
a olízněme slzy z klína
baví mě bejt
plná pocitů
z bílýho vína
-M.
13 názorů
je to docela dobrý, i když trochu ukecaný... jen by to nemuselo být tak rozsekaný... kdo to má furt posouvat :)
Hodně bych krátil. Skvěle se to rozjíždí, ale pak to začne trochu nudit.
Sal Paradise
06. 02. 2017Good. Tak dávám zrovna bílý víno ;-) *t
Ještě jednou moc díky! Je to má úplně první publikace tvorby na nějakém literárním území, takže jsem moc ráda za reakce a podporu! :)
corriente libre
06. 02. 2017Děkuji taky a naprosto souhlasím. Okamžiky se neopakují a opravovat není co. Je ale pravda, že hutnost počátku je nejintenzivnější a to záření se neztrácí. Je zbytečné tu zbytečně psát něco o malém formátu a hubenosti elegance. Pokud je to tím co tě baví, jsem moc rád, že se tu dnes potkáváme :)
Moc si vážím názoru, děkuji. Bylo to roztěkané období + píši básně spontánní prózou, proto je poté ani nepřepracovávám...ale možná k tomu někdy dojde :)
corriente libre
06. 02. 2017ať měřím jak měřím
zasmál jsem se sobě vřele,
našel jsem svou spokojenost
taky dole u
snad nikdy není konečná
smát se
a být zbytečná
začínalo to slibně. a myslím, že kdybys zachovala tu civilní linku až do konce, mělo by to naději být jednou z nejlepších věcí, co se tu vyskytly. pak to sklouzlo do patosu a mnohoobraznosti.